Znárodněme Temelín

Otázku návratnosti odbudu konstatováním, že trvale trpím neklidem ohledně osob, které se odvažují mluvit o budoucích cenách statků a služeb, zejména jde-li o horizont dvacet a více let, a k tomu ještě o obor ovládaný konfliktními zájmy navenek spřátelených zemí.

Ten druhý problém se týká ČEZ a vyplývá z kritéria, které jsme kdysi prosazovali jako podmínku privatizovatelnosti státního podniku. Jednalo se o tezi, že nepominutelným znakem soukromého podnikání je reálná hrozba bankrotu a že pouze nemilosrdnost této hrozby může zajistit finanční disciplínu každého podnikatele. Neboli státní podnik, s jehož případným bankrotem by měli mít politici vážný problém, by neměl být privatizován. A v uvedeném kontextu jsme tehdy rovněž tvrdili, že hybridy jsou vždy horší než čisté formy podnikatelské činnosti - plnohodnotně státní, resp. soukromé. Výsledkem našeho snažení dnes ovšem je, že o hybridy není v naší ekonomice nouze a že mezi nimi kraluje ČEZ, který se chystá svou sílu zdvojnásobit.