Kazachstán, svojí rozlohou srovnatelný se západní Evropou, oplývá značným nerostným bohatstvím, především bohatými ropnými nalezišti v západní části země. Ale je také největším světovým producentem uranu, důležitým vývozcem průmyslových kovů a obilí.
Pro tuzemské firmy je to nesmírně zajímavá země. Skýtá nenasycený trh s téměř 17 miliony spotřebitelů. A hlavně plánuje obrovské investice nejen do těžebního sektoru, ale také do výstavby železniční a silniční sítě, do nových a modernizace stávajících průmyslových kapacit, třeba ropných rafinerií.
Z dlouhodobého pohledu jsou ve hře nikoli desítky, nýbrž stovky miliard dolarů či eur. Nebo čínských jüanů? Čína je totiž klíčovým obchodním partnerem s osmnáctiprocentním podílem na kazachstánském vývozu a sedmnáctiprocentním na dovozu. Svými investicemi se výrazně angažuje hlavně v kazachstánském těžebním průmyslu, ale hodlá financovat i četné projekty v infrastruktuře.
Prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev, bývalý šéf republikové komunistické strany, vládne zemi pevnou rukou od roku 1989. Na jeho příkaz bylo v rovinaté stepi postaveno nové hlavní město Astana s mnoha monumentálními stavbami. Vedení státu má stále značné ambice. Země se stane pořadatelem Světové výstavy Expo 2017. I příprava této akce bude stát několik miliard dolarů. Kazachstán věří, že se mu letos podaří dokončit jednání o vstupu do Světové obchodní organizace (WTO). S Ruskem a Běloruskem pak tvoří celní unii.
STÁT PODPOŘÍ INVESTICE
Vláda v Astaně prohlašuje, že z veřejných zdrojů podpoří diverzifikaci ekonomiky, zejména průmyslu, kde chce rozšířit a také zmodernizovat například rafinerie. Podle ekonomů se tak rýsuje výrazný posun v její výdajové politice.
Roky, kdy vláda v Astaně zvyšovala o desítky procent mzdy ve veřejném sektoru a důchody, jsou pryč. Průměrná mzda se za uplynulých pět let přibližně zdvojnásobila na loňských 102 tisíc tenge. Přepočteno průměrným ročním kurzem to odpovídá 530 eurům.
Změna výdajové politiky by se měla projevit v rychlejším tempu růstu investic. Po letošním pětiprocentním vzestupu by mohly příští rok stoupnout o sedm a v roce 2015 o devět procent, předpovídá v březnové analýze Vídeňský ústav pro mezinárodní hospodářská srovnání (WIIW).
NEMOVITOSTNÍ BUBLINA SPLASKLA
Naproti tomu zůstává v útlumu stavebnictví, které pociťuje neblahé důsledky splasklé "nemovitostní bubliny". Stavební společnosti se jenom velice obtížně dostávají k bankovním úvěrům. Vláda v Astaně slíbila, že podpoří výstavbu bytových domů, na kterou uvolní prostředky ze státního "fondu národního blahobytu", do kterého plyne část příjmů z vývozu ropy a dalších komodit.
Kazachstánské peněžní ústavy během loňského ledna až listopadu zvýšily objem úvěrů domácnostem meziročně zhruba o dvě třetiny, zatímco firmám o 29 procent. Podíl nesplácených úvěrů je značný. Italská banka UniCredit ve studii z letošního ledna uvádí 35 procent, což je spolu s Ukrajinou (33 procent) nejhorší ukazatel na území bývalého Sovětského svazu.
Prezident Nursultan Nazarbajev začátkem února nařídil, aby se během letošního roku privatizovaly státní podíly v ústavech BTA Bank, Alliance Bank a Temirbank, informovala agentura Bloomberg. Tento krok by měl přispět k ozdravení bankovního sektoru.
V ekonomice stále dominuje stát, držící majetkové podíly ve více než polovině důležitých podniků.
PROSPERITA STÁLE VISÍ NA ROPĚ
Hospodářské vyhlídky Kazachstánu na letošní a příští rok se ekonomům jeví v poměrně příznivém světle. Jeho hrubý domácí produkt podle předpovědi Evropské banky pro obnovu a rozvoj letos meziročně stoupne o šest procent a podobné tempo by si měl udržet i napřesrok. To za předpokladu, že se příliš nezmění ceny ropy a dalších komodit, které Kazachstán vyváží. "V následujících letech čekáme růst kazašské ekonomiky o 4 až 5 procent ročně," uvádí trochu méně optimistická čísla Jaromír Šindel, hlavní ekonom Citibank.
Těžba ropy loni mírně klesla na 1,6 milionu barelů denně, a to "z technických důvodů". Vláda v Astaně ale ujišťuje, že jde o přechodný jev. Letos plánuje zvýšit produkci na 1,73 milionu barelů denně. Nová ropná pole letos přidají jenom 100 tisíc barelů denně, ale v roce příštím by to mělo být třikrát tolik. Cena barelu ropy se bude podle většiny prognóz v letech 2013-2015 točit kolem 100 dolarů, což Kazachstánu vyhovuje. Vývoz ropy povzbudí i zvýšení kapacity kaspického ropovodu, které se plánuje na letošek.
Země se hodně spoléhá na ropné naleziště Kašagan, objevené v roce 2000 v severním sektoru Kaspického moře. Jeho komerčně využitelné zásoby se odhadují na 9-16 miliard barelů. Pokud by se tam těžba rozběhla na plné obrátky, mohla by se celková produkce ropy v Kazachstánu až zdvojnásobit.
Kašagan podle americké televizní stanice CNN představuje nejdražší energetický projekt světa. Podle stavu ke konci loňského listopadu se do něho údajně investovalo 116 miliard dolarů. Na druhém místě jsou australské projekty Gorgon (57 miliard dolarů) a Ichthys (43 miliard dolarů).
Kašaganské naleziště by mohlo výhledově dávat až půldruhého milionu barelů denně. Ale tamní geologické a těžební podmínky jsou velice složité. Surovina navíc obsahuje značný podíl sirovodíku.
Rozšiřovat se bude těžba na dalších slibných nalezištích - Tengiz a Karačaganak, odkud v současné době pochází zhruba polovina kazachstánské ropy. Její hlavní zásoby jsou soustředěny na západě země v oblastech přiléhajících ke Kaspickému moři.
CIZÍ KAPITÁL NA ROPNÝCH POLÍCH
Ropný sektor zaznamenal pozoruhodný rozvoj od roku 1995, kdy do něj začal plynout ve větším rozsahu zahraniční kapitál. S jeho pomocí produkce poprvé přesáhla milion barelů denně v roce 2003, uvádí zpráva Enegetické informační agentury USA (EIA).
Největším zahraničním hráčem na ropných polích je americký Chevron. Patří mu poloviční podíl na tengizském nalezišti a dvacetiprocentní na nalezišti Karačaganak. V Kazachstánu mají majetkové podíly i mnohé další západní ropné koncerny, včetně ExxonMobilu, Shellu, francouzského Totalu, ale také Petrochiny nebo ruského Lukoilu.
Kazachstán, který těží ropu od roku 1911, je jejím druhým největším producentem na území bývalého SSSR hned po Rusku. Zaujímá důležité místo i na celosvětové ropné mapě, ale jeho zeměpisná poloha mu v tomto ohledu nepřeje. Obrovská země je značně vzdálena od hlavních trhů s ropou. Nemá přístup k moři, a tak její vývoz závisí na potrubní dopravě. Zároveň představuje důležitou zemi pro tranzit paliv z Turkmenistánu a Uzbekistánu do Ruska a dále na západ.
SPOR S RUSKEM O CENU PLYNU
Kazachstán začátkem března varoval, že by mohl přerušit dodávky plynu těženého na nalezišti Karačaganak do Ruska. Ve hře je cena. Vicepremiér Kajrat Kelimbetov ruskému listu Kommersant sdělil, že Kazachstán prodává Rusku zemní plyn po 200 dolarech za krychlový metr, zatímco Turkmenistán a Uzbekistán dostávají po 300 dolarech.
Pokud nedojde k dohodě, nelze vyloučit, že kazachstánský zemní plyn, který nyní proudí do Ruska, bude v roce 2015 přesměrován do Číny. Taková varianta je podle firmy RusEnergy možná. Ale prohlášení Kazachstánu by se mělo vnímat jako "součást energetického dialogu" mezi Astanou a Moskvou. "Sporných otázek se nahromadilo více. Jde například o bezcelní dodávky ruské ropy pro rafinerii v Pavlodaru nebo o společné využívání kaspických nalezišť zasahujících na území obou států," cituje server news. ru zasvěcený zdroj. Jak dodává, Kazachstán si chce vyjednat v obchodu s Ruskem co nejlepší podmínky.
JAK SKONČIL LOŇSKÝ ROK
Tempo hospodářského růstu Kazachstánu loni podle oficiální statistické zprávy ve srovnání s rokem 2011 zvolnilo o 2,5 procentního bodu na pět procent. Způsobil to především pokles produkce ropného průmyslu (-1,4 procenta), hutnictví železa (-12 procent) a také zemědělství v důsledku velkého sucha (-17,8 procenta). Zemědělská produkce v Kazachstánu podléhá mimořádně silným výkyvům. Celková průmyslová výroba loni zpomalila růstové tempo ze 3,8 procenta v roce 2011 na pouhého půl procenta.
Opravdový boom v Kazachstánu zažívá výroba dopravních zařízení, jejíž hodnota se v minulém roce skoro zdvojnásobila. Prudce stoupla hlavně výroba železničních vagonů, a to ve společných podnicích, které vláda v Astaně zřídila se zahraničními partnery. Poptávka po nich je dána rozsáhlými vládními investicemi do železniční infrastruktury.
Vývoz z Kazachstánu loni meziročně stoupl o 5,3 procenta na 92,3 miliardy dolarů, zatímco dovoz o více než pětinu na 44,5 miliardy. Kazachstánští ekonomové se obávají, že členství země v celní unii (spolu s Ruskem a Běloruskem) povede k nadměrnému dovozu. Jeho tempo bude v následujících letech nejspíš hodně vysoké - už s ohledem na ohlášené investiční záměry vlády.
Také Kazachstán v letech 2008-2009 pocítil negativní důsledky, které přineslo ochlazení světové ekonomiky. Ale zatímco ruská ekonomika v roce 2009 spadla skoro o sedm procent, kazachstánská si udržela mírný růst (1,2 procenta). Hospodářská dynamika v následujících dvou letech výrazně přesáhla sedm procent.
Vláda v Astaně, v minulosti svými výdaji podporující soukromou spotřebu, hospodaří s mírnými rozpočtovými schodky. Veřejný dluh však zůstává velice nízký. Loni odpovídal 12,7 procenta hrubého domácího produktu. V následujících letech se počítá s jeho mírným růstem, ale v příštích pěti letech zůstane hluboko pod 20 procenty HDP.
Důležité kontakty v Kazachstánu
Velvyslanectví ČR v Republice Kazachstán
Business Center Arman, 13. patro,
Sary-Arka 6, 010000 Astana, Kazachstán
Bedřich Kopecký, velvyslanec
Telefon +7 7172660472
E-mail: astana@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/astana
Mobilní telefon nepřetržité služby konzulární pohotovosti: +7 702 214 4498
Zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Almaty
Antonín Marčík, vedoucí zastoupení
Tole Bi 83, 050012 Almaty, Kazachstán
Tel.: +7 727 244 93 03
E-mail: almaty@czechtrade.cz
www.czechtrade.kz; www.czechtrade.cz
Astana je novým hlavním městem Kazachstánu od roku 1997. Město bylo vystavěno v rovinaté stepi a na příkaz prezidenta Nursultana Nazarbajeva, který vládne zemi od roku 1989, tu vzniklo mnoho monumentálních staveb. V pozadí je prezidentský palác.
foto: Thinkstock
V zemědělství pracuje zhruba čtvrtina zaměstnaných obyvatel Kazachstánu. Mezi nejvíce pěstované plodiny patří obilí.
foto: Reuters
Pohled na ropné naleziště Kašagan, objevené v roce 2000 v Kaspickém moři. Komerčně využitelné zásoby ropy se zde odhadují až na 16 miliard barelů. Naleziště by mohlo v budoucnu dávat až jeden a půl milionu barelů ropy denně. Kašagan podle americké televizní stanice CNN představuje nejdražší energetický projekt světa.
foto: Reuters
