Kdo si dodnes představuje Kazachstán jako zemi, v níž lidé žijí v jurtách, pasou stáda jaků a nikdy neviděli mobil, ten by si uřízl pěknou ostudu. Zahraniční firmy, které tam chtějí prorazit, musejí nabízet velice vyspělé technologie, jinak jsou bez šancí. Čeští exportéři, kteří v Kazachstánu už působí, jej označují za dynamicky se rozvíjející stát, 34krát větší než Česko, s velkými možnostmi. "Je to perspektivní země, které se vyplatí věnovat. A to s ohledem na velikost, nerostné bohatství i osvícené řízení ekonomiky," tvrdí Milan Šimonovský, předseda představenstva firmy Sigma Group. Tato společnost v Kazachstánu působí už deset let a za tu dobu tam dodala agregáty i s příslušenstvím za 350 milionů korun. A přestože první smlouva byla trochu dílem šťastné náhody, bez kvalitního produktu by se v Kazachstánu firma tak dlouho neudržela.

Roku 2002 přijel do Prahy Čechokanaďan, který hledal spolehlivé výrobce kvalitních čerpadel pro ropná naleziště v Kazachstánu. Požadoval, aby byl producent schopen dodávku rychle realizovat a komunikovat v angličtině a ruštině. Petr Sobotík, vedoucí divize Vodohospodářské celky Sigma DIZ, se s ním zcela náhodou potkal v letadle a nezaváhal. Vedle tvrzení, že Sigma je ten pravý partner, s kolegy do Kazachstánu hned odjel a na základě místních podmínek vypracovali nejvhodnější řešení agregátu pro čerpání surové ropy i s armaturami, potrubím, rozvaděči a podobně.

"Původní čerpadla vydržela v Kazachstánu maximálně 3000 hodin, naše po speciálních konstrukčních úpravách funguje až 20 tisíc hodin v provozu, některá i 30 tisíc hodin," vysvětluje Sobotík. Takže nepřekvapí, že si moravská firma v Kazachstánu vydobyla pevnou pozici.

Posléze Kanaďané firmu Karazhanbasmunai JSC prodali. Jednu polovinu republice Kazachstán a druhou skupině Citic Group, což je státní investiční společnost Číny (dříve China International Trust and Investment Corporation). Číňané prý trochu byznys s Čechy ohrozili, ale ne nadlouho. "Jedno naše čerpadlo odvezli do Číny, okopírovali, vyrobili a namontovali. Po sedmi dnech všechno zkolabovalo," vypráví předseda představenstva Šimonovský.

To samé se prý stalo i s těsněním. Také jej dovezli z Číny jenom jednou. "Vydrželo dva dny, naše půl roku. Takže začali uvažovat ekonomicky a pochopili, že se jim levné čínské zboží nevyplatí," dodává šéf. Letošní dodávka do Kazachstánu představuje pro Sigmu čerpadla s příslušenstvím v hodnotě 17,5 milionu korun. V současné době má Sigma Group u společnosti Karazhanbasmunai JSC výsadní postavení - i když ta jako státní firma musí vypisovat výběrová řízení. "Konkurence je tam velká - z USA, Německa, Ruska, Koreje a Číny. Takže se musíme snažit, mít nejlepší cenu a kvalitu," dodává Milan Šimonovský.

Jeho kolega Petr Sobotík, který do Kazachstánu pravidelně jezdí, protože osobní jednání je pro tuto zemi důležité, tvrdí, že dnes už v letadle potkává české exportéry ze všech oborů, dokonce i výrobce zdravotní techniky a nábytku. "I když čeští strojaři zatím v Kazachstánu vedou a dominantní je energetika. Stačí tam jen přijet a komunikovat," míní Sobotík. Domluvit se podle něj lze anglicky i rusky. Navíc se byznys ve střední Evropě od obchodu v Kazachstánu prý nikterak výrazně neliší. "Samozřejmě země má své celní i jiné předpisy, ale pokud nabídnete kvalitní výrobek a jednáte s lidmi slušně a fér, tak není problém," uvádí Sobotík.

Důkazem, že se Kazachstán mění před očima, je jeho vzpomínka na letiště v Aktau, kde má firma Karazhanbasmunai JSC sídlo. "Když jsem v roce 2002 do Aktau poprvé přiletěl, tak tam stálo polní letiště, kde přistávalo letadlo maximálně dvakrát v týdnu a areál zamykala uklízečka. Nyní tam stojí moderní odbavovací hala z mramoru a skla," srovnává Sobotík. Dokazuje tak fakt, že Kazachstán hlavně z uranových a ropných nalezišť výrazně bohatne. Sigma tedy vsadila na perspektivní lokalitu. Nyní exportuje 70 procent své produkce, prioritní je vývoz do zemí bývalého Sovětského svazu (SNS). Předseda představenstva Šimonovský přiznává, že dveře v SNS mu otevírá spolupráce s Rosatomem, který usiluje o dostavbu Temelína. "Ve všech zemích SNS platí, že když dodáváte do ruského jaderného programu, tak jste někdo," míní Milan Šimonovský. Zástupci Sigmy se koncem minulého roku zúčastnili kazašské Mise českých výrobců pro energetiku, aby tak prověřili uplatnění svých výrobků v energetice, hutích a dolech. Akci pořádala agentura CzechTrade a zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu v Almaty.


Milan Šimonovský (55)

V roce 1980 absolvoval Vysokou školu báňskou v Ostravě, obor ekonomika průmyslu. Od té doby působil ve firmě Sigma na různých ekonomických postech včetně ředitele společnosti. Od roku 1997 zastává funkci předsedy představenstva Sigma Group. Je akcionářem kyperské společnost TZ Stones Mining Limited, která je stoprocentním vlastníkem Sigmy. Založení kyperské firmy vysvětluje ochranou zahraničních investic Sigmy. Celoživotní působení v jednom podniku je podle Šimonovského dobré pro řízení společnosti a bylo ovlivněno jeho láskou k technicky náročným výrobkům a prestižní značce.


foto: archiv Sigma Group


Sigma Group

Holdingová společnost se sídlem v Lutíně se specializuje na výrobu čerpadel pro energetiku, vodní hospodářství, zemědělství, chemii či hutě a doly. Podle předběžných hospodářských výsledků dosáhly její tržby loni 1,6 miliardy korun, zaměstnává 800 lidí. Obchodní zastoupení má v Rusku, Polsku, na Ukrajině a Slovensku, kde se nyní podílí na dostavbě 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Mochovce. Deset let spolupracuje s kazašskou firmou Karazhanbasmunai JSC, jejímž vlastníkem je z poloviny kazašský stát a z poloviny čínská státní firma Citic Group. Karazhanbasmunai těží ropu na poloostrově Buzachi v Kaspickém moři, asi 230 km od města Aktau.


Sigma Group dodává na ropná naleziště na poloostrově Buzachi u Kaspického moře agregáty na čerpání surové ropy a na vstřikování odpadové vody zpět pod povrch. Vytěžená směs se totiž skládá z ropy, plynu, písku a velice agresivní vody.
foto: archiv Sigma Group