Málokdo z jeho přátel o něm dovede hovořit, aniž by se mu dojetím zadrhával hlas. Karel Malich je zbožným člověkem obdařeným neobyčejnou citlivostí k životu. Samotářem s fenomenální pamětí, který se ani v osmaosmdesáti letech nepřestal užasle zastavovat nad věcmi, k nimž se ostatní narodili nevšímaví. Retrospektivní výstava v Jízdárně Pražského hradu jej navíc ukazuje jako přístupného umělce, který ony neviditelné souvislosti života a vesmíru umí zaznamenat.