Inscenací loňského roku se v anketě Divadelních novin stalo Odpad, město, smrt spolku Pražského komorního divadla, který až do loňské sezony působil v Divadle Komedie. Redaktor Divadelních novin Vladimír Hulec upozornil, že je to poprvé, kdy zvítězila datem premiéry natolik "dávná" inscenace. Odpad, město, smrt se totiž v Komedii hrálo již od 15. prosince 2011.

Pro hru Rainera W. Fassbindera v úpravě a režii Dušana D. Pařízka hlasovalo celkem šestnáct účastníků. Celkem se ankety Divadelních novin zúčastnilo 113 teatrologů, kritiků, publicistů a dalších osobností z divadelní branže.

Devastace mezilidských vztahů

Kritička Marie Reslové ve své recenzi v Hospodářských novinách připomněla aféry, které se kvůli politicko-ekonomickým souvislostem rozpoutaly v osmdesátých letech ve Frankfurtu, kdy měla být Fassbinderova hra uvedena.

"Dnes, v centru Prahy, v Pařízkově režii a v divadle nedaleko velkého developerského projektu je text překvapivě aktuální. Dopsané pasáže přímočaře poukazující na český kontext jsou přitom skoro zbytečné," napsala Reslová.

Představení se mezitím dočkalo také filmové verze, kterou dle inscenace Pražského komorního divadla natočil Jan Hřebejk. Režisér ve spolupráci s Pařízkem původní stominutové drama zkrátil o třetinu a seškrtané monology oživil využitím webkamery či polodokumentárními záběry z pražských ulic.

"Zamýšlí se nad cenou, za jakou jsou lidé v době determinované zákony trhu ochotni (za)prodávat sami sebe i své svědomí, a s krutou nemilosrdností poukazuje, jak takové prostředí devastuje mezilidské vztahy," napsal Tomáš Seidl v HN.

Ucpanej systém v Dejvicích

Na druhém místě ankety Divadelních novin skončila adaptace povídkové knihy Barevnej svět spisovatele Irvinga Welshe, kterou v Dejvickém divadle pod názvem Ucpanej systém režíroval Michal Vajdička.

"Ucpanej systém něčím připomíná hru Maxima Gorkého Na dně. Níž v lidské existenci už sestoupit nelze. Všichni zoufale vyhlížejí něco, čeho by se mohli zachytit a co by dalo jejich životům smysl," napsaly o inscenaci HN.

Na třetím místě pak skončila fantasy-opera Marko Ivanoviće a Petra Formana Čarokraj, inscenovaná v prostorách Národního divadla. Představení podle knihy Geralda Durrella je dle HN bizarní jako obraz Hieronyma Bosche: každá z bytostí Čarokraje má kromě vtipných textů, originální vizáže i svéráznou povahu, v níž se jako v bajce zrcadlí lecjaké směšné lidské vlastnosti.

"Čarokraj v Národním divadle hrozí závislostí. Kdo jednou tuhle "čarokrásnou" zemi a příběh oslavující vzájemný respekt všech bytostí - ať už je stvořila příroda, nebo lidská fantazie - spatří, bude se tam chtít vrátit," napsaly v recenzi Čarokraje Hospodářské noviny.

Skokanem roku jsou Dziady

Na čtvrtém místě ankety Divadelních novin se umístilo představení Tichý Tarzan režisérky Anny Petrželkové, uvedené ve sklepní scéně brněnského Divadla Husa na provázku. Inscenaci o životě fotografa Miroslava Tichého podle Hulce pomohlo uvedení na festivalu Divadlo Plzeň, kde jej viděla řada respondentů ankety.

Na dalších místech skončily dvě inscenace režiséra Jana Mikuláška - v brněnské Redutě uvedená adaptace Buňuleova filmu Nenápadný půvab buržoazie a adaptace románu Emily Brontëové Na větrné hůrce, inscenovaná v ostravském Divadle Petra Bezruče. Této hře a dalším ostravským podle Hulce pro změnu pomohlo podzimní festival Ost-ra-var.

Sedmá je inscenace dvou textů Helmuta Kajzara Chlív/Paternoster režiséra Janusze Klimszy v Komorní scéně Aréna.

O osmé až desáté místo se dělí Hodina, ve které jsme o sobě nevěděli Pražského komorního divadla, Mickiewiczovy Dziady brněnského Buranteatru ("skokan roku" a zároveň první ryze nezávislé divadlo v celé anketě) a také Drábkova úprava Beaumarchaisovy Figarovy svatby v královéhradeckém Klicperově divadle.

Málo souborů nezávislé scény

Podle geografického rozvrstvení tipů získaly nejvíce hlasů pražské soubory. Vyslovilo se pro ně 63 respondentů, kteří zmínili 21 souborů a 31 inscenací či projektů. Následuje Brno s 22 hlasy pro šest souborů a 11 inscenací, Ostrava se 14 hlasy pro tři divadla a sedm inscenací a Hradec Králové s šesti hlasy pro jediný soubor a jeho čtyři projekty.

Nejvíce tipů patřilo Pražskému komornímu divadlu. Následovalo Dejvické divadlo, Národní divadlo v Praze a brněnské Divadlo Husa na provázku.

"Už delší čas se na předních místech neobjevil a více bodů nezískal žádný soubor nezávislé scény. Nejvýše byl na 8. až 10. místě Buranteatr s inscenací Dziady, na 14. až 16. místě Simulante Bande tanečního souboru VerTeDance a Requiem za Bruna Schulze Spitfire company, byť se jich (souborů nezávislé scény) v anketě objevilo skoro dvacet. Nepočítáme-li ovšem Pařízkovo a Jařabovo Pražské komorní divadlo, jež je fenoménem," dodává Hulec.