Konce světa, které se nekonaly

Od Ježíše k Marxovi

"I stali se zvukové a hromobití a blýskání, i země třesení stalo se veliké, jakéhož nikdy nebylo... A všichni ostrovové pominuli a hory nejsou nalezeny..." Tak prorokuje Zjevení sv. Jana, poslední kniha Bible. Od doby jejího sepsání je představa konce všeho v podvědomí euroamerické civilizace trvale přítomná. Je to představa zdánlivě hrůzná, ale současně také ničivě svůdná. Apokalypsa totiž není jen konec, ale zároveň začátek něčeho lepšího. Nabízí příslib věčné blaženosti - alespoň pro ty, kdo se považují za spravedlivé. Konec světa je však magnetem pro všechny neúspěšné, kterým krajíc života stále padá na zem namazanou stranou. Masově se šířící víra v něj funguje jako spolehlivý indikátor civilizační krize. Ne náhodou obsahuje nepřiznané narážky na Zjevení sv. Jana také Hitlerův Mein Kampf a komunistická hymna Internacionála.