Událostí roku nazval ruský prezident Vladimir Putin vstup své země do Světové obchodní organizace (WTO). Rusko bylo poslední z deseti největších ekonomik světa, které stály mimo WTO. Jednání trvala zhruba osmnáct let, mnohem déle než v případě Číny.

Rusko se stalo oficiálně členem WTO letos 22. srpna a začíná otevírat dveře zahraničním podnikům na svůj perspektivní trh. Ale platí to i opačně. "Vstupem Ruska se zvyšuje přítomnost jeho firem a jejich konkurenční schopnost na jednotném trhu Evropské unie," připomněl na semináři, který v Praze uspořádalo ministerstvo průmyslu a obchodu, Peter Balas. Ten coby náměstek generálního ředitelství Evropské komise pro obchod vedl s Ruskem jednání o jeho vstupu do WTO.

MOSKVA SI VYMOHLA ZNAČNÉ ÚSTUPKY

Rusko může být s podmínkami svého vstupu spokojeno. Samotné členství v "liberálním klubu", jak se WTO někdy nazývá, pozvedá jeho prestiž - jak na mezinárodní politické scéně, tak v globálním byznysu. Mělo by také představovat impulz pro modernizaci šesté největší ekonomiky světa. Nelze však říci, že vstupem Ruska nastává nějaké "zázračné" uvolnění obchodních a investičních bariér. Průměrné celní zatížení ruského dovozu klesne během tří let z 10 na 7,8 procenta, z toho průmyslové tarify zmírní z průměrných 9,5 na 7,3. To má daleko do volného obchodu. Evropská unie zatěžuje dovoz v průměru zhruba čtyřmi procenty.

Moskva dosáhla během jednání významného ústupku, když jí WTO na uvolňování obchodních a dalších bariér poskytla sedm až osm let. "To, že jsme do WTO nepospíchali, nám jenom prospělo. Podařilo se nám vyjednat zvláštní podmínky," prohlásil prezident Vladimir Putin.

ODVĚTVÍ POD ZVLÁŠTNÍ OCHRANOU STÁTU

Rusko je podle něj odhodláno dále hájit zájmy domácích producentů, zejména v živočišné výrobě, potravinářském a spotřebním průmyslu. Rovněž ve strojírenství (hlavně zemědělském) a v automobilovém průmyslu. Ruská vláda podle agentury ITAR-TASS nevylučuje, že příští rok zavede antidumpingová cla na dovoz zemědělské techniky, konkrétně obilních kombajnů. Podnět k tomu daly společnost Rostselmaš a závod na výrobu těchto strojů v Krasnojarsku.

Velkým problémem ruské ekonomiky jsou města, jejichž bytí či nebytí závisí na jednom velkém podniku (v ruštině se pro ně vžil název "monogoroda"). Právě snaha udržet v těchto městech zaměstnanost může vést Rusko k přijímání různých ochranářských opatření.

"Obáváme se, že rychlejší liberalizace našeho zahraničního obchodu by způsobila vyšší nezaměstnanost a hluboké schodky regionálních rozpočtů," říká obchodní rada Ruské federace v Česku Alexander Turov.

Moskva si na WTO také vymohla, že Gazprom nadále může prodávat zemní plyn ruským zákazníkům za zhruba třetinovou cenu, než je ta, kterou platí evropští zákazníci. "To skýtá ruským podnikům nespornou konkurenční výhodu," poznamenává Balas. Rusové namítají, že konkurenční schopnost jejich průmyslu je stále nedostatečná a jeho exportní nabídka chudá. A proto ještě vyžaduje určitou míru ochrany.

"Snižovat rychleji dovozní cla také nelze, neboť ruský stát není schopen nahradit výpadek těchto příjmů ve svém rozpočtu," hájí postoj své země Turov. Další "slabost" ruské ekonomiky spatřuje v tom, že jak ve veřejném, tak soukromém sektoru stále chybí dostatek kvalifikovaných odborníků.

CO VŠECHNO SE NELÍBÍ BRUSELU

Od vstupu Ruska do WTO uběhlo teprve pár měsíců, takže je předčasné činit nějaké zásadní závěry. Zatím to příliš povzbudivě nevypadá. "Signály přicházející z českých firem poskytují smíšený obraz. Ukazuje se, že v některých oblastech Rusko některé závazky zcela neplní," uvádí náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka.

Stejného názoru je také Peter Balas. "Nejvyšší představitelé Ruské federace veřejně ujišťují podnikatelské lobby, že nemusejí mít strach. Dávají najevo, že stát se postará o ochranu ruských firem před zahraniční konkurencí," poznamenává.

Bruselu se nelíbí například poplatky za recyklaci motorových vozidel, které Rusko zahrnuje do dovozních cel. Nebo jeho nová pravidla pro vývoz dřeva a tvrdá regulace trhu s alkoholickými nápoji. Stejně tak to, že Moskva stále zneužívá sanitární a fytosanitární opatření k ochraně ruského trhu. "Proto musíme pokračovat v intenzivních konzultacích s Ruskem. Bohužel, zatím nepřinesly žádný výsledek," prohlásil na semináři MPO Balas.

ČESKÉ FIRMY PRONIKAJÍ DO RUSKÝCH REGIONŮ

Rusko patří mezi 12 exportních trhů majících klíčový význam pro zdejší firmy. Obchod s ním roste rychleji než celkový zahraničněobchodní obrat. V prvé řadě to platí pro český vývoz do Ruska, který během letošního ledna až září meziročně stoupl skoro o dvě pětiny na 88 miliard korun. Dovoz ve stejném srovnání vzrostl o necelých pět procent na 117 miliard korun. "České firmy mají mimořádnou schopnost vyhledávat příležitosti v jednotlivých regionech Ruské federace a dokážou je přetavit do úspěšných obchodních případů," říká náměstek Milan Hovorka.

PRIORITU MAJÍ INVESTICE DO INFRASTRUKTURY

Rusko doufá, že díky členství ve WTO se mu také podaří přilákat více dlouhodobého kapitálu, který nutně potřebuje pro modernizaci své silniční a železniční sítě, přístavů, ale také výroby elektřiny a tepla.

Ruské dráhy plánují do roku 2015 na rozsáhlou modernizaci tratí i vozového parku vynaložit v přepočtu více než 31 miliard dolarů.

Prezident Putin nařídil zvýšit investice do roku 2015 na sumu odpovídající 25 procentům HDP ve srovnání s 21 procenty v minulém roce.

Ruská ekonomika letos meziročně vzroste o 3,5 procenta a v roce příštím mírně přidá na 3,7 procenta. "Nemáme důvod tuto prognózu měnit," prohlašuje ministr hospodářského rozvoje Andrej Bělousov. Domácí spotřebě pomáhá zlepšující se situace na ruském trhu práce, kde průměrná míra nezaměstnanosti klesla na předkrizovou úroveň (kolem šesti procent).

To, zda se v příštím roce podaří dosáhnout skoro čtyřprocentního hospodářského růstu, do značné míry závisí na světovém trhu s ropou. Rusku se v posledních letech daří zvyšovat její produkci. V listopadu podle posledních údajů ministerstva energetiky dosáhla nového postsovětského rekordu 10,5 milionu barelů denně (včetně plynového kondenzátu). Z uvedeného objemu se vyvezla zhruba polovina (5,12 milionu barelů denně).

Prezident Vladimir Putin již před časem vyzval těžební společnosti, aby udržely denní produkci nad desetimilionovou hranicí "alespoň během nynějšího desetiletí". Proto už nařídil vládě, aby připravila nové daňové úlevy pro ropné firmy. Ty by se pak měly pustit do průzkumu a těžby v pobřežních vodách Ruska, včetně Arktidy, a také více využívat nekonvenční zdroje ropy i zemního plynu.

Zatímco v Evropské unii jsou často slyšet hlasy varující před nadměrnou závislostí na dovozu energie z Ruské federace (hlavně zemního plynu), v Rusku zní stejná varování, pokud jde o dovoz potravin. Letošní rok přitom zemi vůbec nepřál. Sklizeň obilí ve srovnání s loňskem klesla o 24 procent na 74,4 milionu tun, vyplývá ze zpřesněných údajů Rosstatu.

 

Václav Lavička
Autor je redaktor HN

 

Základní fakta o Rusku

Rozloha činí 17 098,2 tisíce kilometrů čtverečních.

Počet obyvatel stále klesá,
nyní dosahuje 143 milionů.

Hodnotou HDP šestá největší ekonomika světa (propočet podle parity kupní síly).

Zahraniční obchod v poměru k HDP: 45 procent.

Pátý největší obchodní partner České republiky.

 

Světová obchodní organizace (WTO) a Rusko

1993
Jednání zahájena.

1999
Ukončena přípravná fáze.

2007-2008
V ruské obchodní a investiční politice sílí ochranářské prvky. Zvýšena četná dovozní cla.

2009
Hospodářský propad Ruska o skoro osm procent. Přijímána další opatření na ochranu ruských výrobců.

leden 2010
Vznik celní unie Rusko-Kazachstán-Bělorusko značně zkomplikoval jednání o vstupu.

prosinec 2011
WTO rozhodla o přijetí Ruska.

22. srpna 2012
Rusko oficiálně vstupuje jako 156. člen.

 

88 mld. Kč
Takové hodnoty dosáhl český vývoz do Ruska za leden až září, to je meziroční růst o pětinu.

 

Mercury City - nový symbol Ruska. V centru Moskvy nyní dostavují nejvyšší moderní věž v Evropě, která je vysoká 338 metrů. Má 70 nadzemních pater a pět podlaží v podzemí. Podlahová plocha mrakodrapu je 158 528 m2 (86 000 m2 je určeno na kancelářské prostory, 24 000 m2 pro luxusní apartmány). V blízkosti Mercury City již roste ale nový obr - Federation Tower, který má dosáhnout výšky 506 metrů.
Foto: Bloomberg

 

Rusko se opět stalo jednou z obilnic světa. Své zemědělství i výrobu strojů pro něj si chce nadále chránit.
Foto: Bloomberg

Ruský prezident Vladimir Putin usiluje o to, aby se jeho země stala globálním ekonomickým tygrem - nařídil zvýšit investice do roku 2015 na sumu odpovídající 25 procentům HDP.
Foto: čtk/ap