České firmy, které dovážejí zboží z rozvojových států výhodněji díky Systému všeobecných celních preferencí (tzv. GSP - General System of Preferences), se budou muset od 1. ledna 2013 vypořádat s řadou změn, kdy pro GSP začnou platit nová pravidla. Za prvé se bude třeba smířit s faktem, že států, z nichž je možné v rámci tohoto režimu dovážet zboží do EU za výhodnějších podmínek, bude méně než polovina z původního počtu. Na druhou stranu je určitě zajímavou zprávou, že počet produktů, které lze ze zemí - příjemců GSP - takto dovážet, se naopak zvýší.

CÍL: SNIŽOVÁNÍ CHUDOBY

Systém všeobecných celních preferencí je postaven na přesvědčení, že větší zapojení do mezinárodního obchodu přispěje ke snižování chudoby v méně rozvinutých státech. Součástí celého projektu přitom je, aby byl zároveň v těchto zemích podporován udržitelný rozvoj. Děje se tak odstraňováním celních sazeb ze strany EU, nebo jejich výrazným snížením ve srovnání s uplatňovanou sazbou. Unie přitom tyto výhody poskytuje jednostranně, aniž by sama požadovala stejné zacházení ze strany rozvojových států. Standardní GSP (tzv. obecný režim GSP) poskytuje takové výhody u zhruba 66 procent zboží. Speciální pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (tzv. GSP+) se týká rovněž 66 procent zboží, které lze ale dovážet úplně bezcelně. Nejchudší země pak mohou do EU dovážet bezcelně prakticky bez omezení.

Nízké celní sazby je však také třeba vnímat jako příležitost pro dovozce a výrobce z EU k levnému dovozu surovin či produktů, které se v EU nevyrábějí. S tím souvisí i další cíl, který si klade nové schéma GSP - lépe ochránit ekonomické zájmy EU. Aby nedocházelo ke zneužívání výhod plynoucích z GSP, je při dovozu v tomto režimu klíčové prokázání původu zboží (tj. že výrobek skutečně pochází ze země, na niž se vztahují dané výhody.) K tomu slouží osvědčení o původu zboží "FORM A", které lze spolu s dalšími užitečnými informacemi nalézt na webových stránkách Generálního ředitelství cel ČR (www.celnisprava.cz).

Je třeba také podotknout, že EU není jediná, kdo se snaží pomáhat integrovat rozvojové země prostřednictvím GSP do mezinárodního obchodu - podobně tak činí i jiné rozvinuté státy jako USA, Kanada a Japonsko.

GSP PRO 21. STOLETÍ

Novými pravidly pro udělování GSP reaguje Evropská unie v neposlední řadě na novou ekonomickou realitu, kdy se některé ze zemí tzv. třetího světa mění v ekonomické giganty a přímé konkurenty EU. Zároveň se snaží napravit situaci, kdy dosavadní pravidla dávala většině rozvojových států prakticky identické výhody navzdory jejich často velmi odlišné hospodářské úrovni. To v podstatě znamená, že pokud podobnou nebo stejnou výhodu na dovoz určitého zboží do EU dostává relativně bohatý stát jako Brazílie s poměrně moderním systémem výroby i nejchudší africké státy, efekt této pomoci pro nejpotřebnější se snižuje.

Ze seznamu příjemců pomoci GSP proto EU vyřadí státy, které Světová banka klasifikuje jako země s vysokým a vyšším středním příjmem za tři po sobě následující roky. Aktuálně se to týká především hospodářských obrů, jako jsou Rusko či Brazílie, ale i dalších rychle se rozvíjejících ekonomik jako například Malajsie, Argentiny či Kazachstánu nebo států obchodujících s ropou, což je třeba Katar či Saúdská Arábie. Tuto podmínku budou v nadcházejících letech postupně splňovat bezpochyby i další státy - pro příští rok se bude se vší pravděpodobností týkat Číny. Po vypadnutí ze systému GSP budou ale tyto země moci vyvážet podle předchozích pravidel ještě jeden rok. Toto opatření bylo přijato proto, aby podnikatelé měli dostatek času vyrovnat se s novou situací.

Pokud vyloučené země nadále stojí o výhodnější přístup na trh EU, existuje možnost získat jej prostřednictvím uzavření dohody o volném obchodu. Tyto dohody vedou kromě jiného rovněž ke snižování či přímo odstranění celních sazeb na většinu dovážených výrobků. Zásadním rozdílem je samozřejmě fakt, že zatímco v rámci GSP mohou země do EU vyvážet za výhodnějších podmínek, aniž by je musely samy poskytovat unii, na základě dohod o volném obchodu je zvýhodněný přístup na trhy poskytován oboustranně. V současné době takové dohody sjednává s EU právě třeba Brazílie, Argentina a Uruguay v rámci sdružení Mercosur nebo také Malajsie. Země, s nimiž EU na základě dvoustranných dohod již obchoduje (například JAR, Mexiko, Egypt, Alžírsko, Maroko či Kamerun), budou z GSP vyňaty primárně proto, že je značně nesystémové a matoucí, když lze nyní z těchto zemí výhodněji dovážet jak na základě pravidel GSP, tak i podle obchodní dohody.

ZEMĚ BUDOU ROZDĚLENY DO TŘÍ SKUPIN

Země, které v GSP zůstanou, budou dále na základě jednoznačných kritérií zařazeny do tří skupin s odlišným rozsahem poskytovaných výhod. Každá ze zemí, která splní základní kritéria, bude bez dalšího přezkumu profitovat z výhod tzv. obecného režimu GSP. Nárok na zařazení do druhé skupiny (tzv. GSP+) není automatický. Země se o něj musí přihlásit a zároveň splnit několik jasně stanovených podmínek. Za prvé budou výhody režimu GSP+ poskytovány státům nedostatečně zapojeným do mezinárodního obchodu, přičemž k posouzení, o které země se jedná, disponují nová pravidla konkrétními kritérii ohledně dovozu a vývozu. Kromě toho je podmínkou odpovědné plnění závazků plynoucích z mezinárodních smluv OSN a Mezinárodní organizace práce.

Díky novým pravidlům tak zřejmě bude možné v nejbližší době dovážet v rámci výhodnějšího GSP+ i z Pákistánu a Filipín. Zároveň je ale pravděpodobné, že řada rozvinutějších zemí bude naopak přeřazena do obecného režimu. Státům, které OSN klasifikuje jako nejméně rozvinuté, umožní EU dovážet nejvýhodněji v rámci režimu "EBA". Tento název vznikl jako zkratka anglického "Everything But Arms", což doslovně popisuje, co lze v rámci tohoto režimu bezcelně dovážet - tedy "všechno kromě zbraní".

Nová pravidla GSP obsahují řadu nástrojů k zamezení toho, aby pomoc potřebným nepřiměřeně neznevýhodnila evropské podnikatele nebo neohrozila další příjemce GSP. V případě ohrožení ostatních příjemců GSP se používají tzv. graduace, které umožňují odstranit celní zvýhodnění pro již dostatečně konkurenceschopné výrobky některého ze států - příjemců GSP, a to podle přesně stanovených pravidel. Od roku 2013 by se to mělo v největší míře týkat Indie, jejíž klíčové dovozy (všechny organické a anorganické chemikálie včetně nerostných paliv a minerálních olejů, dále textil, motorová vozidla, letadla a lodě) již nebudou nadále dováženy v režimu GSP. To samé se bude v omezené míře vztahovat na některé produkty z Ukrajiny, Nigérie, Thajska, Vietnamu a Indonésie.

Jestliže by levné dovozy příjemců GSP poškozovaly výrobce stejného zboží v EU, přicházejí na řadu další speciální ochranné mechanismy. Zvýhodněné celní sazby pro konkrétní produkty je možné z tohoto důvodu přímo zrušit. U textilu, který je pro EU velmi citlivým odvětvím, jsou navíc stanovena pevná pravidla, kdy dojde k odstranění výhod. Novinkou je jejich zpřísnění a také skutečnost, že ochrana se nyní týká kromě hotových oděvů i surových materiálů.

DOPADY NA ČESKÉ VÝVOZCE A DOVOZCE

Z analýzy zpracované Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR vyplývá, že nová pravidla GSP by neměla mít zásadní dopad na českou ekonomiku. Nejvíce čeští podnikatelé zřejmě pocítí vyřazení Ruska a Kazachstánu, a to zejména v souvislosti s dovozem některých surovin. Jedná se především o minerální paliva a maziva, oktanol, hnojiva, barviva a další chemikálie, výrobky z kovů, např. ferochromy, a surový hliník. Jak bylo ale již řečeno, pro dovoz z Ruska a Kazachstánu, stejně jako z ostatních států, které vypadávají s GSP, bude možné v zájmu přizpůsobení podnikatelské sféry novým pravidlům dovážet za dříve platných zvýhodněných podmínek ještě jeden rok, tedy do 1. ledna 2014. Pokud jde o ostatní státy, nebude znamenat jejich vyřazení z GSP pro český průmysl v podstatě žádnou hrozbu. Spotřebitel může ojediněle pocítit změnu u některých spíše exotických produktů.

Naopak jednoznačně pozitivní dopad by mělo mít přidání některých strategických surovin do GSP, zejména slitin kovů a chemikálií, což umožní jejich bezcelní dovoz a snížení nákladů pro české výrobce.

 

Zuzana Benešová, Martin Macourek
odbor obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací, MPO

 

Nové možnosti dovozu zboží

Nově bude možné v režimu GSP dovážet některé zcela nové produkty

kovy vzácných zemin
alkalické kovy
surové olovo
wolfram
hořčík
titan
oxid hlinitý
síran amonný
dusičnan sodný
podvojné soli

 

Kdo vypadne ze systému GSP

Nejvýznamnější země z hlediska vzájemného obchodu s ČR

Afrika
Alžírsko, Botswana, Egypt, Gabon, Ghana, Jihoafrická republika,
Kamerun, Keňa, Libye, Maroko,
Namibie, Tunisko

Asie
Ázerbájdžán, Írán, Jordánsko,
Katar, Kazachstán, Kuvajt,
Libanon, Malajsie, Saúdská Arábie

Evropa
Bělorusko, Rusko

Jižní a Střední Amerika
Argentina, Brazílie, Kolumbie,
Kostarika, Kuba, Mexiko, Panama, Peru, Uruguay, Venezuela


Větší zapojení do mezinárodního obchodu přispěje ke snižování chudoby v méně rozvinutých státech.
Foto: Bloomberg