Průmysl v Evropě

+0,1 %
O tolik vzrostly v říjnu oproti září ceny průmyslových výrobců v Evropské unii i v eurozóně. Meziročně průmyslové ceny v říjnu vystoupaly o 2,5 procenta v "sedmadvacítce" a o 2,6 procenta v 17členné eurozóně.

-2,1 %
činí meziměsíční pokles průmyslové výroby v Německu v září. Na tamní trh se tak přelila recese z okolních států.


Ekonomická statistika

Ačkoli průmyslová výroba v eurozóně v červenci i v srpnu meziměsíčně vzrostla, v září tento výkon již nezopakovala a meziměsíčně klesla o 2,5 procenta. V případě celé EU byl zaznamenán pokles o 2,3 procenta. V meziročním srovnání se v eurozóně průmyslová výroba snížila o 2,3 procenta, v EU o 2,7 procenta. Průmyslová výroba klesla v osmnácti zemích a pouze ve čtyřech vzrostla. Největší pokles průmyslové výroby postihl Irsko (-12,6 %) a Portugalsko (-12,0 %), naopak nejvyšší nárůst zaznamenalo Estonsko (+2,0 %) a Slovensko (+1,4 %). Průmyslová výroba v České republice meziměsíčně vzrostla o 0,1 %, v meziročním srovnání však poklesla o 7,1 % (o 2,4 % po očištění).

Důležitou, a zároveň špatnou zprávou je výsledek průmyslové výroby v Německu, kde v září klesla o 2,1 procenta. Na německý trh se přelila recese z okolních států, které tvoří významnou část vývozních trhů, způsobená nízkou spotřebitelskou poptávkou. Lépe na tom nebyla ani Francie (-2,7 %), kde meziměsíčně průmyslová výroba poklesla o 4,5 procentního bodu.

Pokles zaznamenal i německý index ekonomického sentimentu ZEW, který po dvou kladných zhodnoceních překvapivě klesl o 4,2 bodu na hodnotu minus 15,7, ačkoliv se přepokládalo třetí polepšení v řadě. Snížení zaznamenal i ZEW pro eurozónu, když si meziměsíčně pohoršil o 1,2 bodu na minus 2,6 bodu.

Mírný optimismus přinesl index nákupních manažerů (PMI), který sleduje změny ekonomických podmínek v průmyslovém sektoru. Index v listopadu mírně vzrostl o 0,1 bodu na hodnotu 45,8 bodu. K poklesu indexu došlo ve službách, kde index klesl na hodnotu 45,7 a je nejníže od července 2009. Naopak k nárůstu došlo v průmyslu, kde hodnota vzrostla na 46,2 bodu. Index však i nadále, již desátý měsíc, setrvává pod hranicí 50 bodů, která značí předěl mezi růstem a poklesem ekonomických aktivit.

Podle společnosti Markit, která index sestavuje, nelze říci, zda listopadový výsledek již značí pokles na úplné dno. Markit dále uvedl, že celkové indexy ukazují na to, že ekonomika eurozóny utrpí ve čtvrtém čtvrtletí pokles o 0,5 procenta, což by znamenalo nejhlubší pokles od prvního čtvrtletí roku 2009. Výsledek je předvídán díky silné korelaci PMI s vývojem HDP, jehož předběžná data eurozóny za třetí kvartál již byla zveřejněna (HDP eurozóny za 3. kvartál klesl o 0,1 %, meziročně o 0,6 %).

Zcela opačný výsledek zaznamenala Čína, kde index průmyslu v listopadu meziměsíčně vzrostl o 0,9 bodu na hodnotu 50,4 bodu a poprvé od loňského října je nejvýše za 13 měsíců, stejně jako produkce (hodnota 51,3 bodu).

Po šesti měsících poklesu se růstu dočkal index podnikatelského klimatu IFO, který v listopadu dosáhl hodnoty 101,4 bodu (meziměsíčně +1,4 b.). Index rostl v obchodě, ve výrobě i ve stavebnictví. Hodnota indexu dává naději, že se německé hospodářství nedostane do recese a že se bude jednat pouze o pokles růstu. Ekonom institutu Ifo Klaus Wohlrtabe listopadový výsledek nepovažuje za známku obratu a poukázal na to, že firmy kvůli přetrvávající nejistotě nadále odkládají investice. Předpovídá slabé výsledky čtvrtého čtvrtletí, které by mohly přejít i do záporného pásma. Mírné zlepšení by mělo nastat nejdříve v prvním čtvrtletí 2013.