V Suškově řeporyjském studiu Bubec je cítit žhavené železo, i když s autogenem zrovna nikdo nepracuje. Nad jeho obrovskými sochami v hangáru tlumeně zní z reproduktoru ženský operní zpěv a mladí pomocníci vyklízejí sklad, aby se v tom místě mohl vybudovat zateplený přístavek pro práci v zimě. V rohu dvora, kde usedáme ke stolu z bytelných trámů, doutná ohniště a spolu s líným sluncem a počínající hořkostí zasychajícího listí dotváří intenzivní pocit klidu a spočinutí. Čestmír Suška, autor rozsáhlého sochařského díla, za kterým sem jezdí mladí umělci z celého světa, má oči modřejší než tričko. Na svůj věk ani trochu nevypadá, mimo jiné i proto, že mluví spontánně, otevřeně a zároveň až s jakousi chlapeckou plachostí. Větřík mu nad hlavou pohupuje větví stromu a fotograf rychle přiskakuje, aby ulovil stíny na jeho tváři. Cvak! Krajkový Čestmír Suška.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se