Zářijové slunce se prodírá korunami borovic na terasu košířské vily Fričových. Rodolfo nacpává nádobku z tykve z rozemnutými lístky cesmíny paraguayské, dolévá ledovou vodu a podává mi tereré - tradiční nápoj jihoamerických indiánů.

Srkám hořkou, osvěžující tekutinu jakousi brčkolžičkou, zvanou bombilla, a ptám se na jeho první dojmy v Praze. "Nikdy jsem nebyl pohromadě s tolika bělochy," usměje se plaše Rodolfo Ferreira Frič, vnuk cestovatele Alberta Vojtěcha Friče a po matce indián z paraguayského kmene Čamakoko.