Není to jedno, kdy do kterého lesa či parku na houby vyrazíme. Obecně platí, že nejdřív se půda prohřívá (a tedy narůstá podhoubí ) v lesích listnatých, pak ve smíšených a až nakonec v jehličnatých. Záleží také na zápoji stromů neboli vzájemném dotyku a prolínání větví – v hustých lesích to samozřejmě trvá déle.

Pokud chodíme v kopcovitém terénu, je vždy lepší volit trasu do kopce, z kopce toho vidíme polovinu. Také je jasné, že po slunci vidíme jinak než proti němu.

Hodně záleží i na horninovém podkladu. Pár příkladů: Před lety našel kolega na Šumavě okolo jedné cesty několik set metrů dlouhý pás, na kterém houfně rostla původem karpatská houba rosolovec červený. Jenomže teorie hlásá, že tato houba vyžaduje vápencový podklad, a tady skutečně vápenec nebyl. Při dalším pátrání se ovšem zjistilo, že cesta byla v poslední době vápencem vyztužena.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se