Stovky milionů korun ročně přinášejí Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR licence na léky pocházející z laboratoře Antonína Holého. Muž, který v pondělí ve věku nedožitých 76 let zemřel, tak ukázal, že výzkum může být nejen vzrušující, ale také užitečný a výdělečný. Holý totiž dokázal nejen připravovat nové preparáty, ale také získávat partnery pro jejich testování, jakož i pro následnou výrobu léků.

Považoval se za člověka, který patří do laboratoře a nesnáší prázdné řeči, vždy však dbal na spojení vědy s praxí. Projevilo se to zvláště během osmi let na přelomu tisíciletí, kdy celému Ústavu organické chemie a biochemie šéfoval. Jeho přístup se bohatě vyplatil: jen v předloňském roce patenty, které jsou dílem Antonína Holého, jeho spolupracovníků a žáků, přinesly přes miliardu korun.

Antonín Holý, jeden z nejvýznamnějších českých vědců posledních desetiletí, byl autorem šesti desítek patentů a stovek odborných publikací. Nikdy se nevymlouval na dobu či na potíže. Už v 70. letech začala jeho spolupráce s odborníky z univerzity v belgické Lovani, zejména s profesorem Erikem de Clercqem. Několik látek působících proti virům se jim v 80. letech povedlo úspěšně převést do formy léků, a to ve spolupráci s farmaceutickým partnerem, americkou firmou Gilead Sciences. Z této spolupráce se stal další zdroj příjmů: firma dává ústavu desítky milionů korun ročně jako dar, z něhož se hradí další výzkum. Oproti příjmům z licencí je to sice nízká částka, ale dokazuje, že i v malé zemi se dá dělat výzkum globálního významu, a že svět byznysu a svět vědy mohou nacházet společnou řeč.

Medikamenty založené na látkách vyvinutých v Česku dnes pomáhají léčit miliony lidí. Holý stál například za dosud nejúčinnějším dostupným lékem, který výrazně brzdí rozvoj nemoci AIDS: nakaženým prodlužuje život i o desítky let a brání přenosu nemoci z matky na dítě. Na základě jeho objevů se vyrábí také účinný lék působící proti viru pásového oparu, viru pravých neštovic a virovému zánětu oční sliznice. Výsledkem Holého výzkumů je rovněž původní český lék na opary.

Holý byl přitom mimořádně skromným člověkem. Neměl rád slovo bádání; vždy říkal, že pracuje. V laboratoři trávil i 12 hodin denně. Večer se pak věnoval studiu literatury, psaní odborných textů a přípravě přednášek.

Do ústavu nastoupil po absolvování Univerzity Karlovy v roce 1960 a zůstal mu věrný více než půl století. Tvrdil, že těžko by dosáhl podobných výsledků v jiné instituci než v Akademii věd. Počet citací jeho publikací přesahuje 10 tisíc, což ho řadí k nejúspěšnějším světovým chemikům. Fandil Evropské unii, zároveň ho však velmi mrzelo, že mnozí dnešní studenti a mladí lidé už neovládají virtuózně český jazyk. Rád fotografoval, sbíral známky, cestoval a navštěvoval památky. Měl dvě dcery, obě se profesně vydaly v jeho stopách.

Petr Korbel

Antonín Holý stál například za vývojem dosud nejúčinnějšího léku proti AIDS. Foto: František Vlček

Související