Když jednou jeho syn dostal za elegantně vyřešenou úlohu čtyřku, protože nepostupoval standardně, Milan Hejný si nejprve chtěl jít do školy stěžovat. Jeho otec, středoškolský učitel matematiky, mu místo toho navrhl, aby šel sám na základní školu svého syna učit. To bylo v roce 1975. Dnes je profesorem pražské Pedagogické fakulty a rozvíjí unikátní a velmi úspěšnou metodu výuky.

Místo rovnic PET lahve, místo výkladu dohadující se děti. Takhle se učí matematika podle Milana Hejného. Zatím jen na několika základních školách, tamní žáci ale dosahují nadprůměrných výsledků. A matematika je baví, což je v Česku spíš výjimkou. "Na prvním stupni se klade důraz na nácvik sčítání, odčítání, násobení a dělení, písemně i zpaměti. Jenže to děti nebaví, protože u toho intelektuálně nepracují, ale flákají se. Pomalí žáci zase mají strach z neúspěchu," myslí si Milan Hejný, který s kolegyněmi z katedry matematiky a didaktiky matematiky napsal sérii učebnic pro první až pátou třídu.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se