Možná mám v sobě seizmograf

Když se člověk v těchto dnech ocitne v pražském ateliéru malířky Veroniky Holcové, má pocit, že se přesunul do daleké Asie. Z obrazů opřených o stěny vystupují tajemné melancholické kraje s vysokými zelenými stromy, černými špičatými horami, modrými průzračnými jezery. Nebo v nich výjevy z asijské přírody vidím jen proto, že vím, že Veronika Holcová chystá na jaře velkou výstavu v Jižní Koreji?

"Je to zajímavé, tuto sérii maluji tři roky a na začátku jsem neměla vůbec tušení, že budu mít výstavu v Soulu. Jeden z prvních obrazů jsem dokonce nazvala Sen o Asii. Ty věci jsou asi někde hluboko ve mně a touto cestou se to vyjevuje. Ostatně, není to poprvé, kdy se mi dostala budoucnost do obrazů," říká zamyšleně mladá žena s výraznýma očima. V ruce si hraje se štětcem. Jako by se už nemohla dočkat, až se zase ponoří do své tiché soustředěné práce.