V pražské Galerii U Betlémské kaple dnes začíná po dlouhé době první výstava Andreje Bělocvětova (1923-1997), mimořádného malíře a potomka ruských emigrantů, který se narodil v Praze.

Výstava představí na sedm desítek obrazů a kreseb, převážně pocházejících ze soukromých sbírek.

Malíř a grafik Bělocvětov není širší veřejnosti příliš známý. Za svého života byl spíše opomíjený a bývalý režim se ho snažil z kulturního světa vyčlenit.

Syn ruských rodičů, který prožil celý život v českém prostředí, nebyl ochotný dělat kompromisy - dobrovolně například opustil ateliér profesora Emila Mináře na Akademii výtvarných umění, protože mu nevyhovovalo tamní příliš konzervativní prostředí.

V padesátých letech se zabýval surrealismem a klasicismem, v následující dekádě přešel trochu ve šlépějích Jacksona Pollocka k gestické malbě. Za svou neochotu se podřídit v uměleckých i občanských názorech platil zákazem samostatných výstav i prodejů v letech 1966 až 1984.

Žil v téměř naprosté izolace a ve svých obrazech glosoval realitu často vnímanou jen skrze televizní vysílaní. Přesto Bělocvětov ukazoval jako citlivý, hloubavý a nelítostný kronikář své doby.

Na výstavě bude k vidění hodně obrazů z nejranějšího umělcova období - z let 1940 až 1945. "Je zajímavé je vidět, aby se člověk zorientoval v umělcově abstrakci," řekl kurátor Andrej Boloňský.

Výstava v Galerii U Betlémské kaple na Betlémském náměstí v Praze 1 potrvá do 10. února.

z výstavy Andreje Bělocvětova