Brněnská galerie oprášila klenoty benátského malířství ze šlechtických sbírek

V Místodržitelském paláci se ve čtvrtek otevírá výstava maleb benátské školy z poloviny 16. do konce 18. století, kterou připravila Moravská galerie v Brně.

Expozici s názvem Colorito tvoří přes čtyřicet pláten, jež kurátor Zdeněk Kazlepka v průběhu let našel na zámcích ve Slezsku a na Moravě, ve fondech olomouckého arcibiskupství nebo v muzeích umění a která byla následně seřazena do tematických celků podle materiálů či historických souvislostí.

Malby z odlehlých chodeb

Díla byla vybrána z nejstarších, převážně aristokratických sbírek, které mnoho let vlastnili Lichtenštejnové, Kaunitzové, Widmannové, Habsburkové, Silva Taroucové nebo např. Kleinové z Vízmberka.

"Výstava si klade za cíl rozšířit dosud mezerovité poznání obrazů benátského původu o mistrovská díla, z nichž některá byla během pětileté práce doslova vynesena ze zámeckých depozitářů, odlehlých chodeb či salonů," řekl Kazlepka.

Mistrovské dílo po opravě

Některá díla bylo nutné zrestaurovat a na základě restaurátorských průzkumů tudíž poskytla cenné informace pro uměleckohistorickou analýzu, která u mnoha zapomenutých či opomíjených maleb přinesla klíčové informace. Kurátoři jsou přesvědčeni, že u několika kusů se jedná o mistrovská díla benátského malířství.

K nejvýznamnějším plátnům na výstavě patří Portrét hraběte Collalta, jehož autorem je Paolo Veronese. "Je vynikající po stránce umělecké, navíc vypovídá o osobě, která má vztah k moravským dějinám," uvedl Kazlepka s poukazem na bývalé panství rodu Collalto v Brtnici u Jihlavy.

Mimořádným dílem je veduta od Bernarda Bellota, známého pod přezdívkou Canaletto. Dalším slavným tvůrcem zastoupeným v expozici je Francesco Bassano, jehož dílo Ecce homo vzniklo jako součást pašijového cyklu pro kostel v Brescii.

Moravská galerie vystavuje benátské obrazy

Proč právě Benátky

Pro benátské malířství se v 16.–18. století stala příznačná široká mnohovrstevnatost témat a stylů pramenící z jedinečnosti politického, společenského a kulturního klimatu města na laguně.

Obrazům s náboženskými náměty, s mytologiemi, historiemi, alegoriemi, vedutám a capricciím, obrazům s erotickým podtextem, se všudypřítomným tématem smrti, s barokními mukami, úzkostmi a nepokoji odpovídaly četné návraty v podobě "neostylů", caravaggiovský a riberovský naturalismus a různé manýry výstřednosti, zběsilosti, nostalgie, melancholie, zhmotněných nočních můr a prostorové centrifugální dynamiky.

Takové obrazy však nevznikaly pouhou náhodou – jejich tvůrci se mnohdy řídili vkusem urozených objednavatelů, současnými literárními trendy v poezii a dramatu, volnomyšlenkářskými hnutími a dalšími faktory.