Německá kancléřka Angela Merkelová označila krajně pravicový terorismus, o němž se v zemi začalo hovořit po odhalení neonacistů podezřelých ze série vražd přistěhovalců, za ostudu své země. Události zároveň označila za krajně pravicový terorismus, stejně jako ministr vnitra Hans-Peter Friedrich.
Kvůli rasově motivovaným činům němečtí politici znovu požadují zákaz Národnědemokratické strany Německa (NPD) podezřívané z podpory neonacismu.
K případu vražd devíti přistěhovaleckých živnostníků a jedné policistky se na sjezdu Křesťanskodemokratické unie (CDU) v Lipsku vyjádřila i Angela Merkelová. "Je to ostuda a zahanbuje to Německo," prohlásila o zločinu, za kterým stojí tři členové pravičáckého seskupení Národněsocialistické podzemí (NSU).
"Musíme udělat všechno pro to, abychom tento případ objasnili," vyzvala kancléřka vyšetřující orgány. Ty takzvané dönerové vraždy z let 2000 až 2006, jejichž oběťmi byli převážně němečtí Turci, připisují dvěma mužům a jedné ženě ze saského Zwickau (Cvikov).
Oba údajní pachatelé spáchali v listopadu krátce před zatčením sebevraždu, jejich společnice se sama později vydala úřadům a byla na ni uvalena vazba. V té se od víkendu nachází i údajný komplic, který na své jméno pronajímal obytné automobily, jejichž pomocí trojice páchala zločiny a snadno mizela, a dal jí k dispozici také svůj řidičský průkaz a pas.
Pistole značky ČZ
Mezi důkazy zajištěnými u šestatřicetileté Beaty Z. byla mimo jiné pistole značky ČZ ráže 7,65 milimetru, kterou byla série vražd spáchána. Ačkoli se jedná o zbraň české výroby, pocházela podle dnešního tisku ze Švýcarska. V troskách Beatina domu, který se žena pokusila vyhodit do vzduchu, kriminalisté také našli DVD záznamy, na nichž pravděpodobní pachatelé své útoky popisují.
Po odhalení pravděpodobných pachatelů těchto činů se v Německu začaly znovu ozývat hlasy volající po zapovězení NPD.
"Jsem pro to, aby se zákaz NPD dostal znovu na pořad dne," prohlásil například bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann. Podobně se vyjádřil i předseda německých policejních odborů Bernhard Witthaut, podle něhož by to byla tvrdá rána pro krajně pravicovou scénu v zemi. "O zákazu NPD je třeba vážně přemýšlet," uvedl předseda opozičních Zelených Cem Özdemir.
Další politici naopak radí k opatrnosti, aby se neopakovala situace z roku 2003, kdy pokus tehdejší vlády sociálních demokratů (SPD) a Zelených, vedené kancléřem Gerhardem Schröderem, zamítl ústavní soud.
Ochránce ústavy selhal. Chceme vědět proč
Prověřit by se podle zákonodárců měla i úloha kontrarozvědky, která nebezpečnou trojici v roce 1998 pustila ze zřetele. "Úřad na ochranu ústavy každopádně selhal a nyní se musí objasnit proč," prohlásil předseda parlamentního výboru pro kontrolu tajných služeb Thomas Oppermann z SPD.
NPD je aktivní hlavně na bývalém komunistickém východě Německa. Své zástupce má ve dvou zemských parlamentech, v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Sasku sousedícím s Českem.
