Česko a Slovensko má talent (ad: HN 13. 10. 2011)

Četl jsem váš příspěvek o eurovalu a problémech při jeho schvalování na Slovensku. Pokud už chcete něco komentovat, berte to s nadhledem a objektivně.

Stačí si prostudovat smlouvy z Maastrichtu a zkusit v nich najít ustanovení o tom, jak se řeší případy porušování závazků členských zemí v otázkách finanční disciplíny. Jistě je tam najdete. Najdete tam i podmínky přijetí zemí do eurozóny. A přitom zjistíte, že Řecko, Portugalsko, Španělsko a Itálie nikdy tyto podmínky nejenže nesplnily, ale ani se jejich splnění nepřiblížily.

Například Řecko plnilo kritéria na 25 % během celé doby členství. Během celé existence eurozóny nikdo neplnil podmínky na 100 procent. Jen Finsko a Lucembursko na 90 %. Podmínky při vstupu do klubu splnily na 100 % jen Slovensko a Estonsko. Nikdy a nikomu nebyla udělena žádná sankce ve smyslu podepsaných dohod.

Kde je tedy ten důvod pro solidaritu? Kde je důvod, abychom plnili závazek, který nám nemohl vzniknout, protože nikdo nedodržoval zmíněné podmínky. Máme platit za nezodpovědnost druhých? Proč? Protože nás zásluhou zkorumpovaných politiků podvedli a my jsme naletěli?

A ještě k příspěvkům z eurofondů. Co kdybyste si zkusili nastudovat, jak stouply příjmy ekonomik západní Evropy po změnách v roce 1989, a hlavně po zbabraných (nebo spíš tunelářských) privatizacích ve východní Evropě? Opravdu věříte, že příspěvky z eurofondů jsou vyplácené kvůli solidárnosti a členství v unii?

Tak si zkuste představit, co by se stalo, kdyby se země východní Evropy rozhodly obnovit svoje hospodářství a nezávislost v určitých oblastech, například v zemědělství nebo potravinářství. Zkuste si představit, co by se začalo dít, kdyby začaly nezávisle obnovovat průmysl a tím i svou konkurenceschopnost.

Strach Západu z podobného scénáře je důvodem pro poskytování příspěvků. Nikdo totiž nemyslel při tunelování těchto zemí na budoucnost.

A dnes se Západ obává růstu vlivu Ruska a možného návratu některých zemí ke spolupráci s ním. A tak raději platí za svou hloupost a chamtivost.

Pokud se pozorně podíváte na rozložení eurofondů a podporovaných oblastí, zjistíte, že všechno je orientované na malé a střední podniky. Proč? Protože nejsou hrozbou, zato ty velké by byly.

Nedělejme si iluze. Unie se stala stejnou noční můrou, jakou byla RVHP. Jen s jedním rozdílem. Skrývá to hezčími slovy a zaprodanci ve vlastních službách. Je to smutné, ale unie se dnes chová jako mafie. A platí za mlčení, takže ho i očekává.

Byl bych pro plnění závazků, ale oboustranné. Jenže eurozóna o tomhle není.


Peter Husár
peter.husar@hotmail.cz


V rubrice Dopisy a e-maily uveřejňujeme reakce, které vyjadřují názor čtenářů. Adresa: dopisy.hn@economia.cz