Jančurův cirkus v Hamburku (ad HN 6.11. 2011)

Přečetla jsem si pečlivě úvahy generálního ředitele ČD Petra Žaludy ke vstupu konkurence na český trh. KONEČNĚ!!! Pan Jančura se osvědčil v autobusové dopravě. Žluté autobusy si v začátcích vytrpěly mnohou diskriminaci a nyní jezdí dobře, jsou plné, zatímco tradiční přepravci mají autobusy zaplněné sotva z poloviny. Takže si myslím, že pan Jančura "s tím svým cirkusem možná bude jezdit i do Hamburku a nebude to pro ČD moc srandovní".

České dráhy nám toho dosud mnoho nepředvedly, i když měly managery mimořádně dobře ohodnocené. Cestující nehodnotí jenom to, zda pojede novým či vysloužilým vlakem, zda přijede do cílové stanice o 20 min. dříve než konkurent nebo zda dostane nějaké občerstvení atp. Cestující hodnotí, kolik zaplatí za jízdenku v porovnání s cestováním autobusem, jak vypadají nádraží, jak je bezpečno ve vlacích, jak vypadají přídrážní prostory, zda vlaky mají návaznost v přestupních stanicích, jak jsou uklizeny, zda je možno bez zvláštních potíží využít sociálních zařízení. A v tom mají ČD velmi veliké rezervy.

Za svého mládí jsem jezdila na prázdniny k babičce na Šumavu. Cesta vlakem byla pro mne mimořádným zážitkem. Nádražíčka byla jako malovaná, ozdobená květinami, někdy i "uměleckými" díly typu Karlštejn, nádražní budovy byly upravené. Dnes to moje prázdninová idyla rozhodně není.

ČD jsou vlastníky ohromných majetků, které nejenže nevyužívají, mnohdy je ani nepronajímají a nechávají je chátrat. Málokterý občan ČR, který to vidí a nadává na špatné hospodaření ČD, si uvědomí, že je on právě tím, který ze svých daní toto špatné hospodaření sponzoruje.

Mimořádnou pozornost již několik let věnuji cenové politice ČD. Je naprosto neuvěřitelná. Pronikavé zvýšení jízdného ve vlacích kompenzovaly ČD různými kartami. Úbytek cestujících tak všelijak zakrývaly, i když byl zcela prokazatelný. Časté změny jízdních řádů, jízdních tarifů, změny různých druhů předplatných jízdenek, zvýšení jízdného pro seniory, kteří byli celá léta samozřejmými a věrnými cestujícími ČD a nyní po zvýšení cen přešli k autobusové dopravě, která je operativnější a pro seniory pohodlnější - to jsou projevy nekompetence, nesprávného rozhodování na úrovni GŘ ČD. Pokud je však personální politika tohoto orgánu více o osobách než o kompetencích, není se čemu divit.

Před nějakým časem jsem pracovala na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Spolu s pracovníky ministerstva financí jsme prováděli hloubkové analýzy hospodaření ČD, tehdy státního podniku, s cílem omezit dotace státu do ČD. Vypracované materiály vyústily vždy v jedno konečné řešení - potřeba změnit postavení ČD na trhu z monopolního dodavatele těchto služeb vstupem konkurence na trh. Konečně jsme se dočkali a já věřím pevně tomu, že by to měl zákazník poznat ve zlepšení služeb a snížení cen jízdného.

Antonie Hančíková, Brno

 

V rubrice Dopisy a e-maily uveřejňujeme reakce, které vyjadřují názor čtenářů. Adresa: dopisy.hn@economia.cz