Reforma proti nezaměstnaným (ad: HN 4. 10. 2011)

Autorovi článku Marianu Jurečkovi musím za jeho text vlastně poděkovat. Upozornil na řadu polopravd a vyložených lží, které se kolem sociální reformy objevují.

Rušení povinnosti hlásit volná pracovní místa

Povinnost zaměstnavatelů hlásit uvolněná nebo nově vytvořená pracovní místa je už dnes v podstatě pouze formální. Těžko se kontroluje, a navíc zaměstnavatelé tuto povinnost často neplní. Každý měsíc odejdou z evidence uchazečů do zaměstnání tisíce lidí, přesto se počet nahlášených pracovních míst prakticky nemění. Zrušení této povinnosti znamená odstranění fakticky nadbytečné administrativy zaměstnavatelů.

Veřejně prospěšné práce a veřejná služba

Oba instituty budou nabízeny hlavně těm uchazečům, kteří jsou v evidenci úřadu práce dlouhou dobu, hrozí u nich ztráta pracovních návyků, sami nejsou aktivní při hledání nové práce či je u nich podezření na nelegální zaměstnání. Ke každému uchazeči o zaměstnání bude přistupováno individuálně. Umístěním na veřejně prospěšné práce, vykonávané v pracovním poměru, budou naopak moci získat nejen dobu důchodového pojištění ze zaměstnání, ale případně i nový nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Autor článku vyslovil "obavy" o pokles zájmu o pracovníky veřejné služby. Opak je pravdou. Tam, kde budou nezaměstnaní schopni vykonávat veřejnou službu, zajistí úřad práce veřejnou službu v plném rozsahu.

Zákonná časová výměra maximálně 20 hodin týdně veřejné služby garantuje, že uchazeči rozhodně nebude bránit, aby si aktivně hledal práci. Systém veřejné služby tak nebude složitější a na rozdíl od autora článku jsem si jist, že zájem obcí o veřejnou službu se naopak zvýší tím, že obce již nebudou veřejnou službu organizovat, ale pouze užívat.

Síť kontaktních pracovišť

Dostupnost služeb, které dnes poskytují obecní úřady a úřady práce, zůstane zachována. Své tvrzení mohu opřít o velice podrobnou analýzu. Kontaktní pracoviště pokrývají srovnatelnou územní spádovost, jakou u těchto služeb občanovi stát zajišťuje nyní. Že k výkonu konkrétně těchto agend bude v součtu potřeba méně úředníků, než dnes, za to bych u čtenáře Hospodářských novin očekával spíše pochvalu. Snižování počtu zaměstnanců úřadu práce se týká profesí, jejichž potřeba restrukturalizací této instituce prostě poklesla. Nejsou to ti, kteří přicházejí do kontaktu s občanem, ale ti, kteří zajišťovali samotný chod a existenci úřadu. Není proto třeba se obávat, že by na úřadu práce nebyl dostatek zaměstnanců, kteří budou s klienty komunikovat.

Jaromír Drábek,
ministr práce a sociálních věcí

 

V rubrice Dopisy a e-maily uveřejňujeme reakce, které vyjadřují názor čtenářů. Adresa: dopisy.hn@economia.cz