Odvolání ministra Fuksy: Nečas chce ukázat ramena
Nemohu nereagovat na nejnovější počin premiéra Nečase. Odvolání úspěšného ministra kvůli vnitrostranickým sporům považuji za naprosto neuvěřitelné.
Ačkoli nemusíme mít ministra Fuksu rádi, přece jenom se mu podařilo v zemědělství dosáhnout mnoha pozitivních věcí. Konečně někdo nahlas podporoval domácí potraviny a farmářské trhy a zvýšil zájem lidí o ně. To je důležitější víc než dotace.
Podařilo se mu také dosáhnout zvýšení peněz na podporu venkova, to jsou hlavně investice, které naše zemědělství nutně potřebuje místo dotací na hektar a počet krav. Tam se naopak podařilo uspořit a přispět ke snížení deficitu rozpočtu. A konečně za Fuksy zemědělci nešli protestovat, nestávkovali a udržel se sociální smír.
To jsou přece dostatečné argumenty, aby se osobní zášť premiéra Nečase zmírnila. Ale evidentně chce před sjezdem ODS ukázat ramena a je mu jedno, jaké dopady to bude mít na zemědělskou politiku a lidi na venkově. Velmi mě zklamal.
Jiří Vymětal, Blansko
Český rasismus
Můj příspěvek z 26. 9. pod názvem "Český rasismus" vyvolal podobnou reakci, jako když se píchne do vosího hnízda. Kromě jediného e-mailu, který moje upozornění na rasismus ocenil, reakce ostatních byla velmi negativní.
Je zajímavé, že všichni uhodli, že nežiji v Čechách, a jeden pán dokonce naznačil, že bydlím na Marsu. Problematika české nesnášenlivosti s občany s jiným etnickým či rasovým původem je, podle mého názoru, tak zažitá a v podstatě celkově akceptovaná, že se za dané situace nic nezmění.
Pokud ve školách nebude povinný předmět, který by se tímto fenoménem důkladně zabýval, tento nepříjemný status quo, který dává celé zemi špatnou vizitku, bude v Čechách navždy.
Ale vraťme se zpět do roku 1946, kdy byli z celého českého a moravského pohraničí násilně vysídleni sudetští Němci. Po vlně rabování na tomto uzemí nezbyl téměř nikdo.
Československo a později Československa socialistická republika přesvědčila desetitisíce Romů, kteří žili pokojným životem na Slovensku, aby se přestěhovali do českého pohraničí.
Romům byla naslibovaná práce a slušný výdělek v zabavených fabrikách či na polích. Jenže tradiční a kočovný život, který si tito občané užívali, skončil. Představme si například, že by v Austrálii nahnali tisíce Aboriginců do paneláků a nutili je pracovat. Nemožné!
Můj další příspěvek se měl věnovat tragédiím způsobeným Benešovými dekrety, ale to je další zakázané téma, a proto to ani nedopíšu.
Jan Halaska, Woodstock, USA
V rubrice DOPISY A E-MAILY
uveřejňujeme reakce, které vyjadřují názor čtenářů. Adresa: dopisy.hn@economia.cz
