Má úvaha o růstu dovedla Jana Macháčka k napsání reakce, kterou vhodně pojmenoval "Nechte to růst (kontra Sedláček)" a od minulého týdne se těším na pokračování v polemice. Vše se dá shrnout, myslím, již do nadpisu: nechat něco růst je něco úplně jiného než nutit něco růst.

Přičítám to tomu, že nemotorně píšu, nicméně asi podvacáté opakuji, co jsem psal již v minulém článku: je lépe, když je lépe, dvě piva jsou více než jedno, pokud vše optimisticky roste, lépe se zaměstnává, lépe se reformuje, lépe se investuje - také se lépe splácí dluh atd. Mám radost, když prodej knih roste a když mám vyšší plat, vlastně když mají všichni vyšší plat, atd. Nemyslel jsem si, že je to třeba zmiňovat. Mé otázky však se snažily, zřejmě neúspěšně, jít víc do hloubky. Ano, je lepší, když je o prázdninách krásně. Otázka ale je, co dělat, když prší.