Radvan Bahbouh (40), majitel firmy QED Group, která se zabývá personálním poradenstvím, psychologickým koučováním a vzděláváním manažerů, je všestranná osobnost. Absolvent čtyř vysokých škol léta přednáší na katedře psychologie Filozofické fakulty UK. Zároveň se zabývá diagnostikou týmů pomocí tzv. sociomapování. To sám přirovnává k GPS pro mezilidské vztahy - sociomapy, které umožňují vyznat se v předivu lidských vztahů.

Klient dostane mapu, kde vidí údolí i vrcholy jako v krajině. Postavení jednotlivce na mapě ukazuje, zda je člověk spíš introvert, či extrovert. Pokud je někdo na okraji, třeba v modrém poli, je jasné, že se do komunikace téměř nezapojuje. "Ve firmě jde o to, aby spolu mluvili hlavně ti, kteří mají úzce spolupracovat," říká Bahbouh. Ten je člověkem mnoha zájmů. Vloni třeba absolvoval kurz potápění a udělal si somelierskou kvalifikaci. Minulý týden řídil poprvé psí spřežení, tento týden se prý chystá na první individuální hodinu zpěvu. "Každý rok se chci něco nového naučit, vyzkoušet, co jsem ještě nedělal," říká.

HN: Propojil jste znalosti z teorie pravděpodobnosti a statistiky s psychologií. Jste autorem sociomapování. Co všechno lze sociomapou zachytit?

Jde o matematické řešení toho, jak převést informace o komunikaci mezi lidmi do takové podoby, která umožňuje vyjádřit tyto vztahy prostorově. To pomáhá zorientovat se v tom, kdo má k sobě blíž a kdo dál. Zároveň se zviditelňují neustálé proměny vztahů. Díky teorii chaosu víme, že můžeme i v relativně komplikovaných vzájemných vztazích předvídat, co se v týmu v budoucnosti stane. Původně se sociomapy začaly používat k odhadu hrozícího selhání týmu.

HN: Sociomapa vypadá spíš jako krásný obraz...

Nezatěžujeme lidi čísly, ale přesto jde o matematický model. Na konečném zobrazení jen nevnímáte, že je za tím složitější matematika.

HN: Jak dlouho trval vývoj?

Od roku 1993. První věc je matematický nápad, který se dál propracovává, jiná věc je následný ověřující výzkum a také vytváření softwarů, které má u nás na starosti Cyril Höschl mladší. Dnešní podoba sociomap je ale výsledkem práce mnoha odborníků.

HN: V čem konkrétně sociomapa může pomoci?

Na obrázku jsou zobrazeni lidé, jejichž vzdálenosti odpovídají tomu, jak spolu často a efektivně komunikují. Současně zobrazujeme, jaká by měla být jejich pozice, kdyby byla komunikace optimální. Když ve světě bloudíte, tak vám pomůže mapa. Když bloudíte ve vztazích, tak žádnou mapu nemáte. Kdyby ji někdo vytvořil, dokázal objektivně zachytit, jak s lidmi mluvíme, tak bychom se zorientovali a zjistili, kde jsme a kam máme směřovat. Mohli bychom k sobě snáze hledat cestu.

Jde o to, aby diskuse vůbec začala, aby si lidé včas vyjasnili svá očekávání. A o tom je třeba debatovat dříve, než dojde k nespokojenosti. Navíc tím zlepšíme současnou spolupráci. Komunikaci jde měnit naštěstí snáz než samotné lidi.

HN: Jak přesně to funguje?

Ještě než sociomapy ukážeme, tak lidi necháme odhadnout, jak komunikují, abychom zjistili, jak jsou zorientovaní ve svých vztazích. Z výzkumů víme, že ženy odhadují sociomapy lépe než muži. Když už máme mapy hotové, tak klientům říkáme - teď si uděláme malou procházku. Zhasne se a lidé se procházejí svou "3D sociální krajinou". A řeknou "já bych chtěl být támhle". Postaví se do pozice jiného člověka a najednou vidí věci jinak. Je zážitek zjistit, že každý člověk vidí tým z úplně jiné perspektivy. Do té doby si myslí, že všichni musí vidět tým stejně.

HN: Dokonce jste "zmapovali" i Hamleta...

Máme zmapovány všechny Shakespearovy hry. Na základě vzájemně pronesených společných slov můžeme z textu her vypočítat indexy propojenosti jednotlivých osob. Uvedu příklad Othella. Snadno by na sociomapě zjistil, že je ve skutečnosti odříznutý od ostatních lidí Jagem. Dělá chybu v tom, že má všechny informace zprostředkované jen jedním člověkem. Kdybych byl šéf firmy a Jago můj pobočník, tak bych si měl nad sociomapou uvědomit, že nejsem dobře propojen s ostatními lidmi.

HN: Pro koho jsou sociomapy určeny?

Nejvíce se používaly v Armádě České republiky, už od roku 1994. Sociomapami se modelovaly některé situace v době války v Jugoslávii. Hodně se používají na zahraničních misích, kde se jednotky dostávají do bojových situací. Jiné využití bylo při zkoumání komunikace lidí v letectví a komunikace lidí v izolovaných skupinách.

HN: V čem je to užitečné?

Když se simulují kosmické lety, jde o to, jak předejít zhoršující se komunikaci v izolovaném týmu. Lidé odříznutí od okolí rychleji upadají do deprese a také se snáze vyvíjejí některé sociálně nepříznivé jevy. V Moskvě nyní probíhá pětisetdenní simulace letu na Mars, při níž je tým monitorován sociomapami.

HN: A když vztáhneme sociomapy na firmy?

Některé firmy, například ČEZ, používají sociomapy dlouhodobě pro práci manažerských týmů v zahraničí, k pravidelné inventuře týmové spolupráce. Sociomapy se dají využít například při fúzích, akvizicích a samozřejmě ke zlepšení kooperace v nejvyšším managementu firem. To děláme pro mnoho firem.

HN: Jak velký je optimální tým pro testování?

Umíme pracovat i s většími týmy, ale efektivnější je mít ve skupině tak do 12 členů. Při deseti lidech máte již devadesát komunikačních spojení, která potřebujete revidovat. Když není takový "dopravní systém" v pořádku a tým zatížíte velkým množstvím práce, tak se to najednou celé ucpe a přestává fungovat.

HN: Jak prolomíte tíživou atmosféru v týmu?

Když místo toho, co nefunguje, přesunou pozornost k tomu, co funguje. Znáte hru "přihořívá, přihořívá, hoří?" To je velmi motivující hra. Když jdete dobrým směrem, máte z toho dobrý pocit. Kdybych vám pořád říkal, tady to není, hledáte na špatném místě, tak vás to brzy přestane bavit. Někdy nechceme do těchto diskusí jít, protože se bojíme, že přijdeme o to, co už máme. A tak se k nápravě odhodláme pozdě.

HN: Co potom řešíte při koučování?

Když lidem zobrazíte jejich komunikaci, vidí, že málokdy mají to, co chtějí. První krok je si to vůbec uvědomit. Nemáme totiž cit pro dlouhodobé trendy. Víme, jak vypadala komunikace s kolegou včera, ale nevidíme dlouhodobý obraz toho vývoje. Sociomapováním dáváte příležitost, aby se o tom lidé pobavili a nastavili si to jinak. Po čase můžete zkontrolovat, zda se jim to daří.

 

Radvan Bahbouh

Je autorem sociomap, které využívala armáda v době války v Jugoslávii.

foto: HN - Libor Fojtík