Den po smrti Jana Palacha přišel sedmnáctiletý Sándor Bauer před Národní muzeum v Budapešti, polil se benzinem a zapálil. 20. ledna 1969 se tak stal další živou pochodní protestující proti okupaci Československa. Sándor se přitom odkazoval právě na čin "českého bratra". Nebýt tohoto činu, bylo by mu nyní devětapadesát let a zřejmě by žil v Budapešti jako automechanik.

V Mělníku, kde žil Jan Palach, si tak zítra připomenou i památku maďarského mladíka. Lidé se také budou moci podívat na film, který Maďaři o svém krajanovi natočili po změně režimu.

Život bez ideálů

Sándor Bauer byl jako kritik nesvobody ve svém okolí známý dlouho. To, že se od rozmnožování protikomunistických letáků dostane až k sebevraždě, však nikoho nenapadlo. On sám si však zřejmě předem všechno dobře promyslel.

"Bez ideje člověk nežije, ale jen existuje," vysvětluje v dopise, který zanechal rodině a spolužákům na rozloučenou. "I vy bojujte, tak jak jsem vám radil," vyzýval ostatní lidi.

Jeho volání se daleko nedostalo. Státní bezpečnost totiž dokázala Bauerův čin dobře utajit. Dopis a letáky okamžitě zabavila při domovních prohlídkách a na pohřeb pustila jen nejbližší příbuzné.

Ani to by však nestačilo. V okolí Národního muzea, kde se mladík s papírovými vlajkami v ruce polil benzinem a zapálil, se totiž v ten moment pohybovaly desítky lidí. Bylo pondělí, chvíli po poledni. Představitelé režimu tak museli okamžitě začít šířit zprávy o tom, že nešlo o nic politického. "Bauerovo upálení se objevilo i v novinách, ale v úplně převrácené rovině. Nebylo to podáno jako protest, ale jako čin chorého zoufalce," říká Adam Hradílek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ten z podobných příběhů právě sestavil celou knihu - Za vaši a naši svobodu. Protiokupačních protestů totiž bylo více. Jan Palach spustil vlnu, která pokračovala třeba v Lotyšsku nebo Litvě.

O Bauerovi až po revoluci

Skutečný motiv sedmnáctiletého studenta začali Maďaři odhalovat až se změnou režimu.

"V roce 1989 byl o Bauerovi natočen první film, v roce 2002 pak další," říká Ilona Harsányiová z Maďarského kulturního institutu.

Od roku 2001 také jeho čin připomíná přímo u Národního muzea plaketa. "Dnes ho už Maďaři považují za hrdinu. Je to pro ně symbol člověka, který dokázal vystoupit proti nesvobodě," shrnuje Hradílek.


Upálení v zahraničí

8. září 1968
Ryszard Siwiec, polský úředník, se upálil na varšavském stadionu na protest proti okupaci Československa.

20. ledna 1969
Sándor Bauer, maďarský učeň, se polil benzinem a zapálil u Národního muzea v Budapešti.

13. dubna 1969
Elijahu Rips, lotyšský matematik, se zapálil v centru Rigy. Kolemjdoucí ho uhasili. Pak byl převezen do blázince.