aktuality

Strach o práci nutí ke vzdělávání

Téměř polovina lidí pracuje na zvyšování své kvalifikaci, aby si udržela své dosavadní zaměstnání. Ukázal to říjnový průzkum mezi návštěvníky pracovního portálu OnlinePráce, kterého se zúčastnilo 1804 lidí.

Necelá třetina lidí přitom uvedla, že se pro zvyšování své kvalifikace rozhodla kvůli své dosavadní práci sama. Za takovou aktivitu přitom označili například jazykové kurzy, odborné semináře nebo čtení odborné literatury či odborného tisku. Shodné množství dotázaných naopak uvedlo, že na své kvalifikaci pracují během své kariéry průběžně. Téměř pětinu lidí ke zvyšování kvalifikace vybídl zaměstnavatel, když jim nabídl konkrétní speciální kurzy. Zbylá čtvrtina na své kvalifikaci kvůli udržení současného zaměstnání vůbec nepracuje.

"Jak se ukázalo v našich předchozích anketách, lidé se stále o svá zaměstnání bojí. Hledají proto různé cesty, jak si pracovní pozice udržet. Slevují z nároků na benefity, jsou ochotni akceptovat určité snižování platů a nyní jsme se přesvědčili, že si uvědomují, že zaměstnavatelé budou zvyšovat nároky na své zaměstnance, a připravují se na to různými jazykovými či odbornými kurzy," říká Lea Kozáková, manažerka zákaznického servisu pracovního portálu OnlinePráce. Podobně podle ní i zaměstnavatelé, kteří omezili finanční benefity, si uvědomují nutnost motivace zaměstnanců a také zvyšování konkurenceschopnosti svých lidí a nabízejí zaměstnancům benefity v podobě vzdělávání.

Evropská cena Label udělena

Sedm nejlepších soutěžních příspěvků zaměřených na inovaci výuky a studia cizích jazyků získalo Evropskou jazykovou cenu Label 2010.

Současně pět učitelů převzalo ocenění Evropský učitel jazyků roku 2010. Slavnostní předání cen se uskutečnilo u příležitosti letošního Evropského dne jazyků ve Velkém zrcadlovém sále Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Porota, ve které jsou zastoupeni odborníci na jazykové vzdělávání z MŠMT, vysokých škol a kulturních institutů, letos hodnotila 31 přihlášených projektů a vybírala z 9 nominovaných osobností. Pozornost hodnotitelů byla upřena na projekty, které vycházejí vstříc jazykovým potřebám nejrůznějších jazykových skupin, na projekty připravující na budoucí zaměstnání či založené na využívání informačních a komunikačních technologií. Hodnocení učitelů bylo zaměřeno zejména na inovativní výuku žáků předškolního a mladšího školního věku, na výuku nejazykových předmětů prostřednictvím cizího jazyka a na oblasti výuky menšinových cizích jazyků.

Hlavním cílem Evropské jazykové ceny Label je podpořit nové a výjimečné aktivity v oblasti jazykového vzdělávání, propagovat je mezi odbornou veřejností a inspirovat ostatní k zavádění takových aktivit do jazykové výuky. V České republice spravuje program Label Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP), která je součástí Domu zahraničních služeb.

Evropská jazyková cena Label vznikla jako iniciativa vycházející z dokumentu vydaného Evropskou komisí v roce 1995 - "White Paper: Teaching and Learning towards the learning society", ve kterém si EU vytyčila za cíl napomoci občanům členských zemí ovládnout kromě mateřštiny minimálně další dva cizí jazyky.

V České republice se jazyková cena Label uděluje od roku 2002. Získat ji může jakákoli instituce nebo organizace, která se zabývá výukou jazyků. Účastníci přitom mohou přihlásit jak běžící, tak již ukončené projekty. Od roku 2004 cenu Label doplnilo i ocenění Evropský učitel jazyků roku, které se uděluje jednou za dva roky. Evropská jazyková cena Label je již čtvrtým rokem součástí jednoho z komunitárních programů EU, konkrétně Programu celoživotního učení.

Oceněné osobnosti a vítězné projekty naleznete na www.naep.cz.

Ocenění pro studenty The English College in Prague

Skupině šestnácti studentů jediného pražského gymnázia, které se letos zúčastnilo Modelové konference OSN v Bratislavě, se podařilo získat jedno kolektivní ocenění za výbornou reprezentaci Velké Británie a dvě individuální ocenění za nejlepšího delegáta výboru. Zástupcům Velké Británie se totiž podařilo prosadit schválení rezoluce vyjadřující se k problému somálských pirátů v původním znění beze změn.

Celkem 130 středoškoláků z celé Evropy si počátkem listopadu vyzkoušelo práci diplomatů v Modelové Organizaci spojených národů. Konfereci zahájil Mikuláš Dzurinda, ministr zahraniční Slovenské republiky, a spolu s ním přišlo delegáty pozdravit několik významných diplomatů a osobností jako Theodore Sedgwick, velvyslanec USA na Slovensku, Michael Roberts, britský velvyslanec na Slovensku či Andrew Spells, ředitel Britské rady na Slovensku. Kromě hlavní rezoluce k problému pirátsví u somálských břehů se studenti snažili najít společné stanovisko k řecké dluhové krizi nebo třeba ke zmírnění napětí mezi Severní a Jižní Koreou. Konferenci organizovali studenti Gymnázia Jura Hronca a konala se pod záštitou Ministerstva zahraničních věcí SR ve spolupráci s Ministerstvem školství SR. Jan Kolář, student pátého ročníku Anglického gymnázia, který byl oceněn jako nejlepší delegát Výboru pro lidská práva, ke konferenci řekl: "Konference byla výbornou příležitostí vyzkoušet si debatu na plénu OSN. Studenti museli přesvědčivě naformulovat v anglickém jazyce, o co usiluje jejich výbor nebo země, kterou zastupují. Neméně důležitá byla však také rychlá orientace v pravidlech diskuze na půdě OSN a v jednacích procesech."

Max Hermann, student pátého ročníku Anglického gymnázia, který organizačně zajišťoval účast skupiny studentů na konferenci, měl možnost porovnat bratislavské zasedání s obdobnou konferencí, která se v březnu konala v Římě (RIMUN 2010): "Bratislavská konference má stabilně vysokou úroveň, v porovnání s římským zasedáním byla daleko lépe organizačně zvládnutá. Organizátorům se také podařilo zajistit pro studenty opravdu zajímavé jednací prostory - jednání výborů i plenární schůze probíhaly ve Slovenské národní radě, což umocnilo atmosféru při projednávání jednotlivých rezolucí a přineslo to i praktické výhody - jednací sál je kvalitně ozvučen, všichnni delegáti se navzájem dobře slyšeli."

Modelové konference OSN se těší stále větší oblibě mezi mladými lidmi po celém světě. Ročně se zasedání konají ve více než 70 zemích a účastní se jich okolo půl milionu lidí.

Pět palem pro VŠE

Pražská Vysoká škola ekonomická (VŠE) je nejlepší ekonomická univerzita ve střední a východní Evropě. Ukázal to žebříček Eduniversal, v němž mezinárodní nezávislá komise odborníků porovnávala 1000 ekonomických vysokých škol z 53 zemí světa.

Mezi kritéria hodnocení patří například mezinárodní vliv a pověst školy, kvalita výukových programů, kvalita vyučujících, ocenění získaná školou, akreditace školy na celostátní i mezinárodní úrovni, výsledky v důležitých žebříčcích či účast v různých mezinárodních sdruženích a organizacích.V celosvětovém hodnocení se pak VŠE umístila v první stovce nejlepších. Žebříček sestavený podle jednotlivých regionů je podle prorektorky VŠE pro zahraniční vztahy Hany Machkové spravedlivější, protože jsou školy posuzovány v kontextu vývoje celého regionu a nelze dost dobře srovnávat britský Oxford a například ekonomickou vysokou školu v africkém Kongu.Výsledky podobných žebříčků prý mohou být přínosné třeba pro nadnárodní firmy, aby věděly, jestli má uchazeč o práci kvalitní vzdělání z prestižní školy. Jako vodítko pro výběr školy prý mohou žebříčky posloužit i samotným studentům.VŠE jako jediná z českých vysokých škol zaměřených na obchod a hospodářství získala nejvyšší hodnocení, takzvaných pět palem.

Ve střední a východní Evropě se pak v první trojce umístily ještě ekonomická univerzita z ruského Petrohradu a vysoká škola ekonomická z polské Varšavy. Za Českou republiku se do hodnocení dostaly ještě Fakulta podnikatelská při brněnském VUT a tři instituty poskytující placené manažerské vzdělání v programech MBA.

VŠE zabodovala už v nedávném žebříčku ekonomických škol podle deníku Financial Times, kdy její magisterský studijní program Podniková ekonomika a management skončil na 58. místě.

Týmový duch rozhoduje

Průzkum mezi manažery financí a lidských zdrojů ze 13 zemí světa zpracovaný pro personální agenturu Robert Half International ukázal, že necelá polovina manažerů čte životopis uchazeče o pracovní místo v první fázi hodnocení průměrně pět až deset minut.

Jak uvedl ředitel společnosti Robert Half pro ČR Aleš Křížek, v ČR úspěch ve výběrovém řízení kandidátům zajistí vedle technických dovedností zejména znalost oboru a schopnost pracovat v týmu. V Rakousku a Německu je týmový duch rozhodující dokonce v polovině případů.

Ve většině případů jsou výběrová řízení dvou až tříkolová. V Německu má každé třetí výběrové řízení více než pět kol. Téměř polovina manažerů (44 procent) uvádí, že obsazení nové pozice v jejich firmě trvá v průměru dva až tři týdny, podle 28 procent potom čtyři až pět týdnů. Mnohem rychlejší jsou v tomto případě Španělé, ve třetině případů jim obsazení volného místa netrvá déle než týden.

Jak potvrdil Aleš Křížek, u administrativních a juniorských pozic trvá výběrové řízení dva až tři týdny. U specialistů a seniorských pozic bývá výběr vhodného kandidáta časově náročnější, obvykle trvá dva až tři měsíce. Existují i s případy, kdy výběrové řízení probíhá déle než šest měsíců, ale v takovém případě většina uchazečů o zaměstnání není ochotna čekat tak dlouho na výsledek.

Průzkum zpracovala nezávislá agentura Heliview Research. Na otázky týkající se pracovního trhu odpovídalo přes 2400 manažerů, z toho více než 200 v ČR. Další země zastoupené v průzkumu byly Rakousko, Belgie, Brazílie, Dubaj, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Lucembursko, Španělsko, Švýcarsko a Nizozemsko.