Rodiče se rozhodli, že se bude jmenovat Jamie. Jamie Ogg. Pro jeho sestru vybrali jméno Emily. Na svět ti dva přišli o hodně dřív, než měli, už ve 27. týdnu těhotenství.

Jako první se narodila Emily, porodníci ji matce sotva ukázali a hned s ní spěchali do inkubátoru na jednotce intenzivní péče.

Pak nastal čas i pro Jamieho a také s ním lékaři hned po porodu zmizeli. Na inkubátor však v jeho případě nebylo pomyšlení, chlapeček nedýchal. Po dvaceti minutách lékaři vzdali pokusy o jeho oživení a prohlásili novorozence za mrtvého.

Paní Kate Oggová v té době ještě nic netušila. Po tří a půl hodinovém porodu odpočívala na lůžku, po boku jí byli manžel David a její matka.  

Pak do pokoje vstoupil lékař a podal matce nehybné zabalené tělíčko. „Jamie?,“zeptala se žena úzkostlivě. Lékař přikývl. „Holčička bude v pořádku, ale váš chlapeček se narodil mrtvý. Dělali jsme, co jsme mohli. Je nám to moc líto. Chcete se s ním rozloučit,“ řekl a podal bezvládné tělo ženě.

„Byla to nejstrašnější chvíle, co jsem kdy zažila,“ popsala paní Oggová později své pocity.

Rozlučte se, vyplačte se, řekl jim lékař 

Dítě si od lékaře vzala, vybalila ho z prostěradla, sama si svlékla župan a tělo si položila na prsa. „Byl tak malinký. A jeho ručičky a nožičky ze mě bezvládně padaly, pořád jsem je musela přidržovat,“ vypráví.

Najednou se novorozenec nepatrně zachvěl, jako by se nadýchl. „Jen posmrtné reflexy,“ konstatoval lékař bez špetky naděje.

Manžel se přitiskl ke své ženě a lékař odešel, aby ti dva mohli projevit svůj žal v soukromí.

„Začali jsme na něj mluvit. Říkali jsme mu, jaké jsme mu dali jméno a že má sestřičku. Vyprávěli jsme mu o tom, jak by se mu u nás žilo, co bychom chtěli, aby v životě dokázal,“ vzpomíná žena.

Pak jako by se peklo změnilo v ráj: „Asi po pěti minutách jsem ucítila, že se pohnul, zdálo se, že se snad polekal. A pak začal lapat po dechu a snažil se dýchat. Dýchal stále pravidelněji. Říkala jsem si, pane Bože, co se to děje?“

Obrátila se na manžela: „Co když žije? To bychom byli ti nejšťastnější lidé na světě.“

Najednou otevřel oči 

Chvilku na to Jamie otevřel oči. „Byl to zázrak. Řekla jsem mámě: ‚Vždyť on žije‘ a on pak natáhl ruku a chytil mě za prst. Vytlačila jsem z prsu pár kapek mléka, smočila v nich prst a dala ho Jamiemu do pusy. Pak už začal dýchat docela pravidelně. A potom, potom najednou otevřel oči.“

Po jedné ze sester nechali vzkázat lékaři, že jejich chlapeček je určitě živý. Doktor k nim poslal porodní asistentku, která do pokoje vstoupila se slovy: „Jsou to jen posmrtné záchvěvy, není sebemenší naděje, že by mohl být naživu.“  

Sotva to dořekla, vešel do pokoje i lékař. Přiložil k chlapečkově hrudi stetoskop a poslouchal. A přitom nevěřícně kroutil hlavou a stále opakoval: „Tomu se nedá věřit, tomu se nedá věřit…“

Tento neuvěřitelný příběh se stal letos v březnu a ve středu ho odvysílala australská televize TVl. Účinkovali v něm oba šťastní manželé i jejich dvojčata. "Mám moc chytrou ženu. Kdyby si syna nepoložila na prsa a nezačala se s ním mazlit, nikdy by se neprobral," říkal šťastný otec.

Lékař z porodnice v Sydney, kde Jamieho prohlásili za mrtvého, pozvání do studia nepřijal.