Mezi Čechy ve věkové skupině 30 až 39 let je počet vysokoškoláků druhý nejnižší v EU. Podle údajů Českého statistického úřadu zaostávají Češi i v celoživotním vzdělávání. Třicátníci a čtyřicátníci přitom patří k nejpočetnějším skupinám v populaci, jejich kvalifikace a pracovní uplatnění budou českou ekonomiku výrazně ovlivňovat v příštích dvaceti letech. Zatímco v EU má z lidí mezi 30 až 34 rokem vysokoškolský diplom přes 32 procent, v Česku je to jen 18 procent. Tento podíl je přitom po Rumunsku druhý nejnižší z evropské sedmadvacítky. Mezi Čechy ve věku 35 až 39 let má pak vysokoškolské vzdělání jen necelých 16 procent lidí.
Podle analytika ČSÚ Bohuslava Mejstříka srovnání s členskými zeměmi EU ukazuje, že systém celoživotního vzdělávání u nás není dostatečně rozvinutý. Zatímco si v Evropě zvyšuje svou kvalifikaci průměrně 9,5 procenta lidí mezi 25 až 64 rokem, ze stejné věkové skupiny Čechů se dál vzdělává jen 7,8 procenta obyvatel.
V březnu přitom Evropská komise zveřejnila plán Evropa 2020, podle kterého by mělo mít za deset let 40 procent lidí ve věku 30 až 34 let vysokoškolský titul. Mladí Češi mezi 20 až 24 rokem přitom studují na vysokých školách stejně často jako jejich zahraničí vrstevníci. Česko také vítězí v evropském srovnání ohledně podílu lidí s maturitou.
