Dívky touží být modelkami, herečkami, zpěvačkami popu i muzikálu, chlapci zase hokejisty, fotbalisty, námořními kapitány (ale i popeláři). Pak nastává doba prvních rozhodnutí: kam po devítiletce, do učení nebo na střední, jaký si vybrat obor či zaměření, kam po učení či po střední, na VOŠ nebo VŠ, na jaký obor, humanitní, technický ...? Pomáhají rodiče, učitelé, poradci, nejlepší je ovšem, když sám mladý člověk po nějaké profesi touží a rád by se jí vyučil. Dá se totiž potom předpokládat, že se bude učit s chutí a vědomím správné volby.

Pracovní trh je neúprosný

Firmy si vybírají a hledí na schopnosti a kvalitu uchazečů o zaměstnání. Podle dubnového průzkumu portálu Jobs.cz více než polovina firem registruje vyšší kvalitu znalostí a dovedností absolventů škol. Mají možnost brát ty nejlepší, na jednu pozici se hlásí dvacet a více studentů. Až 53 procent zaměstnavatelů dnes nabídne absolventům možnost práce na zkrácený úvazek či projektovou spolupráci. Jde o pozitivní posun v myšlení firem, před rokem plánovalo nabídnout flexibilní formy zaměstnávání jen 31 procent podniků. Téměř 40 procent firem vlivem krize omezilo nábor, nicméně příležitosti studentům hodlají poskytovat i nadále. Celkem 80 procent studentů se shodlo na tom, že je škola dostatečně připravila pro zaměstnání. Na druhou stranu ale pociťují chybějící zkušenosti. Téměř třetina dotázaných během studia nezískala absolutně žádnou praxi.

Ne všichni absolventi ale naleznou zaměstnání snadno. Podle informací Ministerstva práce a sociálních věcí jsou nejpostiženějšími obory z hlediska nezaměstnanosti absolventů škol gastronomie, hotelnictví a turismus. Z evidence úřadů práce ke konci dubna vyplývá, že z celkového počtu 27 043 nezaměstnaných absolventů jich školu s některým z těchto zaměření vystudovalo téměř 3 500.

Kuchaři a číšníci, kteří tvoří většinu nezaměstnaných z oboru gastronomie, ovšem nejsou sami, kdo je na tom z hlediska hledání práce po dokončení školy špatně. Těžce ji hledají také absolventi ekonomických oborů a oborů spojených s managementem a základy podnikání. V oboru ekonomie, ekonomika a administrativa úřady práce evidovaly 2 704 absolventů bez práce. Vyšší odbornou školu z nich absolvovalo 169, bakalářské studium 451, vysokoškolské 470 a titul PhD. má sedm z nich. Ekonomické obory si přitom drží z hlediska nezaměstnanosti absolventů primát od středních škol s maturitou až po doktorské studium.

K ekonomickým oborům je přitom potřeba přičíst různá studia mající v názvu slovo podnikání, jejichž náplň se jim velice blíží. Zde bylo na konci dubna 1987 nezaměstnaných absolventů. V případě středních škol se "ekonomkám" velice blíží i gymnázia, která mají 1196 nezaměstnaných absolventů.

Informatici jsou na tom dobře

U nižších vzdělávacích oborů zakončených nejvýše maturitou s výučním listem patří vedle gastronomie mezi nejvíce postižené obory z hlediska počtu nezaměstnaných absolventů elektrotechnické obory, strojírenství, stavebnictví, zemědělství a osobní a provozní služby. U bakalářského a vysokoškolského studia vyčnívá vedle ekonomie stavebnictví a pedagogika. Naopak dobře jsou na tom z hlediska uplatnění absolventi informatických oborů.

Po vyučení na "pracák"

V Pardubickém kraji zůstávají téměř rok po získání středního vzdělání bez práce desítky absolventů. Nezaměstnanost postihuje hlavně mladé lidi z učilišť, středoškoláci ze středních odborných škol a zvláště gymnazisté jí tolik ohroženi nejsou, vyplývá z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Například z absolventů pardubické Střední odborné školy a učiliště v Polabinách včetně dálkového a nástavbového studia bylo na konci dubna v evidenci úřadů práce 60 mladých lidí, z nichž 30 dosud nikdy nepracovalo a školu nejspíše opustili vloni. U ostatních doba od úspěšného ukončení studia nepřekročila dva roky.

"Někdo nechce do práce nastoupit programově, někoho ke studiu přiměli rodiče, ale jeho to nebaví. V rozměru naší školy ale 30 loňských absolventů není tak velké číslo, ročně končí kolem 280 lidí," řekl ředitel školy Ctirad Kreml.

Podle jeho názoru zvláště u oborů kuchař, číšník či prodavač často zaměstnavatelé absolventy využívají jen na krátkodobé práce, nechtějí je vzít na trvalý pracovní poměr a někdy je vyplácejí v hotovosti načerno. Pro firmy je to výhodnější, mladí lidé však zůstávají v evidenci úřadů práce a berou podporu v nezaměstnanosti. O některé profese také není příliš zájem, například o chemické laboranty či krejčí, neboť odvětví je v útlumu.

Podobné důvody uvádí také Střední odborná škola a učiliště obchodu a služeb v Chrudimi, jejíchž 53 absolventů evidují úřady práce, z toho 27 dosud nepracovalo. Nejčastěji hledají zaměstnání lidé vyučení v některém z oborů v pohostinství, celkem 34 kuchařů a číšníků a obdobných profesí. U některých oborů škola, kde studuje celkem 600 žáků, reaguje na nižší poptávku. Budoucích cukrářů a cukrářek chce příští rok přijmout o třetinu méně, neboť nabídek na trhu práce pro tento obor je minimum.

Ze škol na Svitavsku se obtížně uplatňují absolventi Střední odborné školy a obchodního učiliště v Poličce, kterou zřizuje Svaz českých a moravských spotřebních družstev. V registrech pracovních úřadů jich bylo na konci dubna 46 včetně 24, kteří dosud nepracovali. Letos školu opustí 135 lidí. Problémy mají zejména kosmetičky a kadeřnice. Z absolventů Integrované střední školy technické ve Vysokém Mýtě, z níž ročně vyjde 130 studentů, hledá práci 40, pro téměř polovinu z nich by to bylo první zaměstnání. Nejčastěji jsou mezi nimi automechanici či klempíři.

Pardubický kraj před lety prosadil první úpravu středoškolského vzdělávacího systému, takzvanou optimalizaci. Některé školy sloučil, další omezil, nebo upravil vyučované obory. Snažil se také děti přivést k zájmu o technické obory a učiliště, ale nepříliš úspěšně.

Praha propaguje řemesla

Žáky, kteří se hlásí na pražská učiliště, nejvíce lákají obory kadeřník, kuchař, číšník nebo kosmetička. Vyplývá to z informací pražského magistrátu po uzavření prvního kola přihlášek na střední školy. Kolik studentů nakonec nastoupí na jednotlivé školy a obory, bude záležet nejen na výsledku přijímacích zkoušek, ale také na rozhodnutí dětí. Počet dětí, které vycházejí z devátých tříd základních škol, každý rok klesá. Zatímco v roce 2008 to bylo 9 500, loni už jen 8 600, letos to bude kolem 7 200 dětí.

Na středních školách v hlavním městě je připraveno téměř 14 500 míst. I když se do pražských škol přihlásí žáci ze Středočeského kraje, na pražských středních školách zůstanou tisíce volných míst. Pražské děti mají tradičně největší zájem o gymnázia. Ty plánují na příští rok otevřít celkem 121 tříd v prvním ročníku, což je téměř 4 000 míst. Dostaly ale téměř 12 000 přihlášek. Většina dětí si však podala přihlášky na více škol.

Učební obory nabízejí asi 3000 míst, ředitelé evidují zhruba stejný počet přihlášek. Zatímco zájem o některé obory převyšuje kapacitu otevíraných tříd, do jiných se studenti příliš nehlásí. Například na Střední odborné škole stavební a zahradnické dostali do oboru sklenář pouze jednu přihlášku, na pokrývače pět a na obor kamnář šest. Naopak vysoký zájem mají děti o vyučení se kadeřnicí, kosmetičkou nebo fotografem.

Hlavní město loni zahájilo kampaň Řemeslo žije, která má podporovat zájem studentů o učňovské obory. Cílem je informovat, že řemeslo tu je a stále žije, že řemeslo, dělnická profese není nic podřadného, ale naopak, že je tato práce perspektivní a potřebná pro naši budoucnost.