Podle podmínek budou muset mít magisterské vysokoškolské vzdělání s kvalifikací v historii, splnit zákonnou podmínku spolehlivosti a bezúhonnosti, nejméně tříletou praxi v řídící funkci a hovořit anglicky. Uchazeči budou s přihláškou předkládat svou koncepci dalšího rozvoje ústavu. Konkurs bude dvoukolový. Vítěz by měl být znám nejpozději 13. srpna. Funkční období bude mít pětileté.
Rada ÚSTR se naopak nezabývala případným odvoláním ředitele Archivu bezpečnostních složek Ladislava Bukovszkého. Podle radního Patrika Bendy návrh padl, je ale potřeba dodržet lhůty pro jeho zařazení na zasedání rady. Radní budou návrh projednávat příště, řekl ČTK Benda. Odvolání Bukovského navrhuje nynější ředitel ústavu.
Historik Pernes vydržel v čele ústavu zhruba půldruhého měsíce. Některým radním vadila jeho minulost, skončil ale pro údajné plagiátorství.
Pernesova volba do čela ústavu zabývajícího se moderními československými dějinami vyvolala rozruch potom, co vyšlo najevo, že za socialismu navštěvoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu (VUML). V životopisu to neuvedl a hájil se tím, že záležitost nepovažoval za důležitou.
Zhruba před dvěma týdny Pernes "neustál" nařčení z údajného plagiátorství. Ve své knize "Svět Lidových novin 1893-1993", vydané v roce 1993, prý opsal pasáže z diplomové práce studentky brněnské univerzity Blanky Maškové z roku 1958, která mapovala éru šéfredaktora Lidových novin Arnošta Heinricha. Pernes s obviněním nesouhlasil, poukazoval na to, že jeho práce nebyla vědecká, ale popularizační.
Pernes nastoupil do čela ústavu po prvním řediteli, historiku Pavlu Žáčkovi. Žáčka porazil. Po Pernesově zvolení jeho zvolení odešli z instituce někteří pracovníci.
