Státům eurozóny se stále nedaří zabrzdit prudký pád eura. Nepomohl ani příslib vytvoření záchranného fondu pro zadlužené státy, do kterého mají členové eurozóny a MMF nalít až 750 miliard eur (asi 19 bilionů korun). Marná se zdá také snaha ECB, která minulý týden ve velkém kupovala vládní dluhopisy problémových zemí. Naopak hrozící inflace investory spíše odrazuje, a euro tak čekají krušné chvíle i v následujících měsících.
"Euro by mělo i nadále klesat, velmi výrazně," tvrdí Mansoor Mohi-uddin ze švýcarské banky UBS, která předpovídá euru letos pád na 1,15 dolaru za euro a příští rok dokonce až na 1,10 dolaru za euro.
Temnou budoucnost předpovídá euru také firma Pimco, největší dluhopisový fond na světě, který se minulý týden zbavil veškerých svých řeckých a portugalských státních dluhopisů. Rozhodnutí o nákupu obligací předlužených zemí se tak obrátilo proti ECB. Investoři se navíc bojí rychlého zvýšení inflace.
Takový scénář ale razantně odmítá prezident ECB Jean-Claude Trichet. Ten hodlá "sterilizovat" nákupy státních dluhopisů zpětným vysátím poskytnutých peněz z ekonomiky. Jak to chce ECB udělat, ale Trichet zatím neřekl. Naopak uvedl, že za "nejhorší krizi Evropy od druhé světové války mohou primárně rozpočtové problémy některých členů eurozóny".
S tím souhlasí také německá kancléřka Angela Merkelová, která považuje zřízení záchranného fondu pouze za dočasné řešení. Podle ní si eurozóna jen koupí čas na to, aby opravdové problémy vyřešila.
K tomu, aby si eurozóna zmíněný čas skutečně koupila, se snaží Německo přimět i francouzský prezident Sarkozy. Ten podle španělského deníku El País pohrozil, že Francie vystoupí z měnové unie, pokud Merkelová nepodpoří vznik záchranného fondu.
