Cizinci v Česku

 

Podnikatelé

Loni začalo podnikat 10 595 cizinců, o 2222 více než v roce 2008. Celkem jich v současnosti podle ministerstva průmyslu podniká 87 753. Nejčastěji se do podnikání pouštějí Vietnamci, Ukrajinci a Slováci.

Daně

Z 61 tisíc podnikajících cizinců ze třetích zemí platí daně jen 18,5 tisíce.

Z agentury do byznysu

Počet cizinců ze třetích zemí, kteří se nechávali zaměstnávat přes agentury, se v prosinci 2009 snížil na 3 tisíce z 20 tisíc, kteří tak pracovali na konci roku 2008. Část z nich odešla, když přišli o práci a vypršelo jim pracovní vízum. Jiní se stali podnikateli, aby mohli v Česku zůstat. Jsou buď živnostníky a pracují v rámci švarcsystému, nebo vstoupili do družstev. Za vyřízení dokumentů si od nich ale zprostředkovatelé účtují až deset tisíc dolarů.

 

Zprostředkovatelé práce pro cizince ze třetích zemí našli trik, jak i v krizi nepřijít o výdělek. Ze zedníků nebo lidí od pásu, kteří přišli o práci a hrozilo jim vyhoštění, dělají za poplatek podnikatele. Podle ministerstva vnitra si za to účtují i deset tisíc dolarů. Úřad proto nyní posílá do vlády zákon o pobytu cizinců, který počítá s tím, že účast například v družstvu už nebude důvodem pro udělení podnikatelského víza.

Podnikající cizinci jsou kvůli zprostředkovatelům ve špatné situaci. "Ti lidé dali doma deset tisíc dolarů zprostředkovatelům, aby se sem vůbec dostali. Tady přišli o práci a protože nemají znalost jazyka ani prostředí, platí dál, aby tu mohli zůstat a doufají, že něco vydělají," popisuje ředitel azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman.

Cizinci na dně

Trend potvrzují i neziskové organizace, které se o cizince starají. "Práce pro neorganizované živnostníky je málo. Cizinci se to proto snaží řešit všelijak, především smlouvami o dílo s firmami, které využívají takzvaného švarcsystému," upozornil jednatel pardubického občanského sdružení Most pro lidská práva Milan Daniel. Cizinci také vstupují do družstev, pak už na ně současný cizinecký zákon nahlíží jako na podnikatele. Podle údajů ministerstva vnitra je nejvíce družstev s cizinci v západních Čechách. Není ani výjimkou, že úřady evidují družstvo se čtyřmi stovkami členů.

Ještě před rokem se cizinci nechali najímat coby zaměstnanci do pracovních agentur. Nevýhodou ale bylo, že když přišli o práci, hrozil jim konec pobytu. Jako podnikatelé nejsou na konkrétní práci vázáni.

U cizinců - podnikatelů je navíc další problém. Z 61 tisíc občanů třetích zemí, kteří v Česku podnikají, jich platí daně jen 18,5 tisíce.

Ministerstvo proto navrhuje přísné podmínky. Pokud budou chtít cizinci podnikatelské vízum, budou muset absolvovat osobní pohovor. "Chceme tím eliminovat roli zprostředkovatelů, kteří za ně žádosti vyřizují," odůvodňuje Tomáš Haišman.

Přísný metr

Cizinec ze třetí země bude muset v Česku také pobývat alespoň dva roky, aby mohl dostat podnikatelské vízum. Nyní je lhůta jednoroční. Bude muset navíc prokázat, že ze svého dosavadního příjmu je schopen uživit sebe, případně rodinu. Navíc cizinci nově na výzvu policie budou prokazovat, že opravdu podnikají, že jejich podnikatelské vízum neslouží jen pro legalizaci pobytu.

Chystaný zákon je přísný i na zaměstnavatele, kteří si cizince dovezou. Pokud je propustí předčasně před skončením pracovního povolení, budou za ně muset platit náklady na zdravotní péči. Stejně tak pokud po skončení pracovního povolení cizinec neodjede ze země, bude firma hradit náklady na jeho vyhoštění.

Novela zákona také zavádí průkazy povolení k pobytu s biometrickým zobrazením obličeje a otisky prstů. V Česku také vstoupí v platnost takzvané modré karty. Ty usnadní pobyt vysokoškolsky vzdělaným cizincům z třetích zemí.

Zatím ale není jisté, v jaké podobě zákon projde. Těsně před volbami by ho měla ještě schválit Fischerova vláda. Pak bude na obměněné sněmovně, jak se k zákonu postaví.