Drobným podnikatelům a živnostníkům se v příštím roce zvýší zálohy pojistného na důchodové zabezpečení. Lidé, pro něž je podnikání hlavní výdělečnou činností, by měli platit minimálně 1731 korun měsíčně. Dosud to bylo 1720 korun.

Osoby samostatně výdělečně činné, pro které je podnikání pouze vedlejším zdrojem příjmů, budou platit zálohy ve výši nejméně 693 korun, tedy o pět korun více než dosud. ČTK to oznámil mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Kamil Vařeka.

Podnikatelé a živnostníci, kteří si vyplňují daňové přiznání sami, budou platit vyšší zálohy od dubna. Využívají-li služeb daňového poradce, budou vyšší zálohy platit od července, a pokud nemají povinnost podávat daňové přiznání, zvýší se jim zálohy až od srpna.

50 procent daňového základu

Zálohy na pojistné budou muset platit osoby samostatně výdělečně činné, pro něž podnikání znamená hlavní příjem, nebo jejichž příjmy v letošním roce po odpočtu výdajů přesáhnou částku 56.532 korun.
Vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění bude činit 50 procent daňového základu. Vyměřovací základ pro lidi s podnikáním jako hlavním příjmem bude do podání daňového přiznání minimálně 5889 korun, s vedlejším příjmem 2356 korun. Po odevzdání daňového přiznání se bude pojistné vyměřovat z minimálního základu 5928 korun, respektive 2371 korun.

Placení nemocenského pojištění je dobrovolné. Minimální měsíční pojistné bude činit 56 korun. Informace o zvýšení záloh pojistného jsou uvedeny na internetových stránkách ČSSZ.

Zásadní vliv na ekonomiku

Ke 30. říjnu ČSSZ evidovala celkem 967.588 osob samostatně výdělečně činných. Povinnost platit zálohy na důchodové pojištění mělo 756.799 lidí, nemocenské pojištění si dobrovolně platilo 139.397 lidí.

V žádném jiném státě Evropské unie nemají živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako v Česku. Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, se na celkovém počtu podniků podílejí více než 95 procenty a jsou vůbec největším zaměstnavatelem. Práci u nich našla více než třetina všech zaměstnanců.