Po dvaceti letech jsme z nejhoršího uvnitř

Výročí XX let, která uplynula od sametové revoluce, je vhodnou příležitostí ke kritickému bilancování. Ušli jsme kus cesty od nihilistické, šedivé společnosti zahnívající normalizace zosobňované na Pražském hradě Gustávem a v obchodech frontami na toaletní papír. Dnešní společnost je pestrá, bohatá, neklidně klipová s rychlým střídáním pocitů od eufórie (Nagáno) až po "blbou náladu". Na Hradě se střídají Václavové, jejichž fankluby a zarytí odpůrci mezi elitami neustávají ve vzájemném boji na všech myslitelných úrovních. Lid v podhradí svým občanským králům vysoce důvěřuje a na ostatní politiky nadává. Ano, jsme doma.

Velkým kladem mnohaměsíčního bezvládí bylo vytěsnění politických stran a jejich představitelů z oslav kolem 17. listopadu. Topolánkova vláda ochotná vydávat nehorázné desítky milionů spřáteleným reklamním agenturám na sebepropagaci, by oslavy bez pochyby zneužila ke svému zviditelnění. Skromnější, soukromě pořádané oslavy svou uměřeností a zaměřením na připomínku událostí konce roku 1989 vyzněly mnohem lépe než pokusy o aktualizace a hledání odkazů "vítězného" listopadu.

I předpokládaný souboj různých interpretací tehdejších událostí mezi přímými aktéry i širší veřejností se udržel v kultivované podobě. Je na každém, jakou verzi příčin událostí považuje za nejpravděpodobnější. Na výběr má nejen statečné disidenty, souboj křídel uvnitř KSČ, změnu mezinárodní situace nebo konspirační teorie pracující s CIA, KGB atd.

Ano, chybí nám kvalitní právní stát, čelní politici nerespektují zákony, zadlužujeme se směrem k bankrotu. Jádrem našich problémů však nejsou nekompetentní politici, postupná privatizace státu klany oficiálně nazývanými politické strany, nekvalitní zákony, zátěž minulosti, náboženství konzumu ani absence politické vize srovnatelné se směřováním ČR do EU a NATO. Problém není ve správcích veřejného prostoru, ale v jeho vlastnících. Ty je třeba volat k odpovědnosti.

Lid si neumí vládnout, příliš se nezajímá, kdo ho zastupuje. Má-li možnost volbami vyměnit aspoň ty nejhorší politiky, obtěžuje se k nim jen třetina voličů a ta ještě navíc volí úplně tristně. Logika Oni a My je pevným základem společenského uvažování drtivé většiny veřejnosti. Za dvacet let se nastřádaly podmínky umožňující zásadní ozdravení společnosti. Kde jsou desetitisíce absolventů zahraničních studií, čím podporuje rozvoj našeho společenství přes deset tisíc dolarových milionářů, kde se zúročuje zkušenost statisíců lidí s prací v komunální politice (65 tisíc míst v 6300 obcích)? Potenciál naší společnosti není ani zdaleka využit.

Naštěstí klíče ke změnám nemá pouze lid. Naše budoucnost závisí na síle ostrůvků pozitivní deviace, na tom, jak úspěšný bude jejich věčný souboj s převládající lhostejností, dekadencí a průměrností.

Milan J. Hamerský, Liberálové.CZ


V rubrice DOPISY A E-MAILY uveřejňujeme reakce, které vyjadřují názor čtenářů.
Adresa: dopisy.hn@economia.cz.