Lidé se zdravotním postižením jsou v Česku často zbytečně odsouzeni jen do role pasivního příjemce dávek. Podle údajů Českého statistického úřadu je u nás celkem 656 tisíc lidí se zdravotním postižením. Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) tvrdí, že je takových lidí daleko více - 750 tisíc až milion. Alarmující je, že 79 % těchto osob v ekonomicky aktivním věku vůbec nepracuje, a přitom by chtěli. Proč se to nedaří a jaká úskalí je třeba překonat?

1. Strach o invalidní důchod

Panuje mýtus, že práce připraví zdravotně postižené o invalidní důchod. Dříve byla možnost výdělku vedle invalidního důchodu omezená. Od 1. 1. 2007 toto pravidlo neplatí. Lenka Kohoutová z Nadačního fondu OZP popisuje, že často od postižených slyší " můj posudkový lékař říká, že nemůžu pracovat". Šokuje je odpovědí: "Váš lékař porušuje vaše práva." Právo pracovat každému zaručuje Listina základních práv a svobod. V Česku lidi se zdravotními problémy předčasně invalidizujeme.

2. Nedostatek vhodných míst

Na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí je podle mluvčí Štěpánky Filipové 1400 volných míst pro zdravotně postižené. Na to, že v Česku žije několik stovek tisíc těchto lidí, je volných pozic žalostně málo.

"Na portálu prace.cz máme 1200 životopisů lidí se zdravotním postižením, kteří hledají práci," říká Jana Skálová z LMC. Většinou jsou to ženy a 25 procent tvoří vysokoškoláci a 42 procent středoškoláci. Jde o kvalifikované zaměstnance. "Uchazeči chtějí nejvíce pracovat v administrativě, tito zájemci tvoří 40 % inzerentů. Následuje prodej a obchod (21 %), doprava, logistika a zásobování (18 %). Služby zahrnují 12 % adeptů o práci," vysvětluje Jana Skálová. Firmy stojí hlavně o odborníky v IT. Nabírají také do obchodních, ekonomických pozic a zákaznického servisu.

3. Neznalost personalistů

"Personalisté často nevědí, kdo je osoba zdravotně postižená. Domnívají se třeba, že má plnou invaliditu. Neumí si představit, že jde třeba jen o invaliditu částečnou nebo o zdravotně znevýhodněnou osobu. Je potřeba jim vysvětlit, že musejí rozlišovat," říká Nataša Randlová z Advokátní kanceláře Randl Partners. Znevýhodněná může být například žena po odnětí prsu kvůli rakovině. Problémem je i zákoník práce, který se často mění. V praxi personalisté nestačili vstřebat změny z roku 2007 a od té doby proběhlo jedenáct novelizací.

4. Málo flexibilních úvazků

Jednou z věcí, kterou znevýhodnění lidé potřebují, je úprava pracovní doby. Česko je v počtu flexibilních úvazků pod evropským průměrem. Výraznou pomocí je možnost práce z domova. Třeba firma Sabté takto zaměstnává zdravotně postižené jako telefonní operátory.

5. Bezbariérovost, doprava

V Česku se stále nedbá na bezbariérovost pracovišť. I nově postavené budovy nerespektují normy EU. Dalším háčkem je doprava. "Pro člověka s postižením je složité přestupovat. S ohledem na to se snažíme v McDonald's vytipovat blízkou restauraci, kde může zdravotně znevýhodněná osoba pracovat," říká Erika Chroustová, manažerka lidských zdrojů této společnosti.

6. Nekalá práce na zkoušku

Firmy lžou, když tvrdí, že musejí zdravotně znevýhodnění pracovat na zkoušku zadarmo. "To že má zdravotně postižený pracovat bez smlouvy na zkoušku, je podvod," říká Lenka Kohoutová z Nadačního fondu OZP. Firmy si potřebují uchazeče otestovat. Podívat se do nového prostředí je výhodné i pro nováčka. Je ale neetické, aby "zkouška" trvala bezplatně třeba tři měsíce.

7. Neznalost daňových výhod

"Personalisté uvízli na tom, že si myslí, že jediná norma je zákoník práce. Nedívají se na zákon o zaměstnanosti," říká Nataša Randlová. Radí, že firmy mohou i získat výhody, když zaměstnají handicapovaného. Nemusí odvádět tak vysoké daně, lze zřídit chráněné pracovní místo s příspěvkem od úřadu práce. Někdy je možné získat investice například na speciální počítač. "Záleží na personalistovi, jak tuto problematiku prezentuje vedení," vysvětluje.

656 000

tolik je podle Českého statistického úřadu v Česku lidí se zdravotním postižením

79 %

ekonomicky aktivních zdravotně postižených nepracuje, i když by chtěli


Hana Kejhová
Více o slevách na dani a dalších příspěvcích na www.karieraweb.cz


Povinnosti firem

Zákon zaměstnavatelům nařizuje zaměstnávat určitý počet lidí se zdravotním postižením - takzvaný povinný podíl. Na každých 25 zaměstnanců na pracovní smlouvu je to jedna osoba se zdravotním postižením (OZP), povinnost se týká zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci.

Plnit povinný podíl OZP může zaměstnavatel nejen jejich zaměstnáváním v pracovním poměru, ale i odebíráním výrobků či služeb nebo zadáváním zakázek zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 50 % OZP, jsou chráněnými pracovními dílnami nebo jsou OZP a podnikají jako OSVČ a nezaměstnávají žádné zaměstnance. Seznam zaměstnavatelů splňujících dané podmínky naleznete na stránkách http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/katalogorganizaceozp.

Poslední možností plnění je peněžní odvod do státního rozpočtu, splatný vždy do 15. února dalšího roku. Jeho výše činí za každou OZP, kterou by měla společnost zaměstnávat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí příslušného kalendářního roku. Průměrná mzda v daném období roku 2008 byla 22 942 Kč, její 2,5násobek pak 57 355 Kč.

Všechny vyjmenované způsoby mohou zaměstnavatelé libovolně kombinovat. O tom, jak se rozhodli, ovšem musí informovat úřad práce.

Pokud by zaměstnavatel svou povinnost zaměstnávat OZP nesplnil, odvodu do státního rozpočtu by se nevyhnul a navíc by mu hrozila ve správním řízení pokuta až ve výši 1 000 000 Kč.

Jak může zaměstnavatel ušetřit

Sleva na dani z příjmů pro zaměstnavatele činí u částečně invalidních a zdravotně znevýhodněných osob 18 000 Kč ročně, u plně invalidních 60 000 Kč ročně.

Další úlevy pro zaměstnavatele postižených měl přinést takzvaný prorodinný balíček, který je v tuto chvíli v Poslanecké sněmovně v 1. čtení. Zaměstnavatelé, kteří by zaměstnali postiženého na kratší úvazek, by dostávali slevu na pojistném na sociální zabezpečení ve výši až 1500 Kč měsíčně (maximálně do výše skutečně odvedeného pojistného zaměstnavatele za daného zaměstnance).