Jedná se o další z řady pokusů, jež mají prokázat, že tato tkanina, o níž katolická církev prohlašuje, že sloužila jako pohřební rubáš po Kristově sejmutí z kříže, je padělek.

Luigi Garlaschelli, profesor organické chemie na univerzitě v Pavii, uvádí, že k výrobě repliky použil materiály a techniky, jež byly dostupné ve středověku, například aplikování pigmentu na látku a pak její zahřátí v troubě, píše zpravodajský server BBC News.

Garlaschelli, který má svá zjištění zveřejnit tento týden na konferenci o paranormálních jevech, říká, že mnoho lidí věří, že plátno "nese nevysvětlitelné znaky, jež není možné napodobit lidskými prostředky". "Dosažený výsledek jasně ukazuje, že je možné to udělat s využitím levných materiálů a prostřednictvím jednoduché procedury," cituje ho BBC News.

Pravost lněného plátna o rozměrech 4,4 metru na 1,1 metru je dodnes sporná. V minulosti bylo již několikrát podrobeno vědeckým testům. Rozbor prachových částic ukázal, že roucho pochází z Blízkého východu a je 2000 let staré.

Tyto závěry však zpochybnila radiokarbonová analýza z roku 1988. Tři laboratoře, které nezávisle na sobě zkoumaly ústřižek z plátna, jej označily za středověký podvrh. Jeho vznik datovaly do let 1260 až 1390. Později se ovšem ukázalo, že zkoumané vzorky pocházely ze středověkých restaurátorských záplat.

Slavná relikvie je uchovávána v Turínské katedrále a vystavována je jen zřídka. Naposledy si ji veřejnost mohla prohlédnout v letech 1998 a 2000, kdy této možnosti využilo 3,5 milionu lidí.