V roce čtyřicátého výročí přistání lidí na Měsíci si toho někdo mohl všimnout: rampa 39B v Kennedyho vesmírném středisku byla vyjmuta z programu raketoplánů a přidělena programu Constellation - kosmickému dopravnímu systému pro lety lidí na Měsíc a na Mars. Nikdo si toho nevšiml - a to je pro budoucnost kosmického výzkumu - přinejmenším v režii USA - dost špatné znamení.

Protože právě začíná nové kolo kosmických závodů. Na rozdíl od 60. let stojí na startovní čáře celý peloton: USA, Čína, Rusko, Evropská vesmírná agentura, Japonsko a Indie. USA jsou ale jediní, kdo vyložil karty na stůl. Chtějí se na Měsíc vrátit pomocí stavebnicového systému Constellation, který se bude v tomto případě skládat z velitelského modulu Orion, přistávacího lunárního modulu Altair a nosných raket Ares-I a Ares-V. Na první let s posádkou (zatím jen v okolí Země) by měl Orion vyrazit v roce 2015. První let k Měsíci se při troše štěstí uskuteční někdy okolo roku 2020. Konečným cílem je stálá základna.

Americký náskok

Kosmické zkušenosti a ekonomickou sílu USA žádný z konkurentů nemá a prvky systému Constellation už procházejí pozemními testy. Přesto je současná americká astronautika jen stínem toho, co bývala za časů prvních závodů o Měsíc.

Poprvé na internetu: on-line přenos z historie, z letu na Měsíc - čtěte ZDE

Nebylo přistání na Měsíci podvodem století? Někteří věří, že ano - čtěte ZDE

Program Constellation je oproti raketoplánům krok zpět: podobnost Orionu s půl století starou lodí Apollo je zarážející. A přestože nosné rakety Ares jsou z velké částí slepencem prvků nosných raket raketoplánů, má program do roku 2025 stát 215 miliard dolarů. I tak má ale zatím od Baracka Obamy "návrat na Měsíc" zelenou.

Na druhém místě bývá obvykle jmenována Čína, která rovněž mluví o roce 2020. Má vlastní kosmickou loď a velké ambice. Konkrétní záměry ale nezveřejnila a její kosmický program postupuje pomalu.

Rusové se probudili

Bylo by také chybou podceňovat Rusko, jehož kosmické zkušenosti jsou srovnatelné s USA. Nedávno oznámilo zahájení vývoje dopravního systému, který by sloužil k dopravě na oběžnou dráhu, na Měsíc i na Mars. Předtím ale zrušilo ambicióznější program Kliper a nikde není záruka, že nová loď nedopadne stejně. Už v 60. letech ale Rusové ukázali, že prestiž staví nad peníze. A někdy i nad své reálné možnosti.

Na Měsíc by chtěli také Evropané, zatím ale nemají jasno, jestli s Američany nebo sami. Existuje plán přestavět nákladní loď ATV na pilotovanou, bude to ale běh na dlouhou trať.

Kupodivu skoro stejně na tom je nejen vyspělé Japonsko, ale i rozvojová Indie: všichni mají vlastní rakety, kosmonauty létající v programech jiných zemí, vlastní sondy zkoumající Měsíc a chuť poslat tam své lidi. První nebudou, není ale vyloučeno, že ve 30. letech už by své vlajky na Měsíci vztyčit mohli. Suroviny, které tam leží, budou představovat stále silnější pobídku.

APOLLO 11. Před 40 lety vystoupili Američané jako první na povrch Měsíce. Po ukončení projektu Apollo byl Měsíc "přehlížen" a až nyní zájem dalších zemí přiměl Američany, aby se pokusili o návrat. Foto: NASA