Na oživení vítkovických průmyslových objektů spolupracuje architekt Josef Pleskot.

Muž, který je řazen mezi nejvýraznější domácí architekty, sto let starý areál vítkovické Dolní oblasti považuje za zcela unikátní příležitost pro zástavbu.

HN: Jak hodnotíte celý záměr na oživení vítkovické Dolní oblasti?

V podobných rozměrech se v České republice zatím nikdy žádná podobná zástavba takového brownfieldu nedělala. Je to naprosto ojedinělá příležitost. Sám areál celé vítkovické kulturní památky považuji za unikátní.

HN: V čem ona unikátnost podle vás spočívá?

Vidím v Dolní oblasti hlavně dvě hodnoty - ta první, kterou tolik oceňují památkáři, spočívá v tom, že tu je opravdu zachován celý technologický tok od těžby uhlí přes jeho zpracování na koks po výrobu železa ve vysokých pecích. Což je prvek, který se dá v záměru, tak jak ho sdružení Dolní oblast Vítkovice připravuje, docela dobře zachovat. Ale navíc k tomu se ale do areálu dají nově implementovat další společenské funkce, které zvýší jeho hodnotu pro veřejnost.

HN: Čemu by tato národní kulturní památka měla do budoucna sloužit?

Pan Světlík (majitel Vítkovic - pozn. red.) správně hovoří o tom, že doteď představovaly Vítkovice jen průmysl, ale do budoucna by měla památka získat další funkce - společenské, vzdělávací, vědecko-výzkumné.

Právě zasadit sem vědecko-výzkumná centra, například pro výzkum ocelářských technologií, mi připadá velmi rozumné a je dobře, že ve sdružení Dolní oblast se angažuje i ostravská Vysoká škola báňská.

HN: Co by podle vaší studie mělo zůstat z bývalého plynojemu, přestavěného na kongresové centrum?

Plynojem v areálu zůstává jako intaktní věc, do níž po desítky let nevstoupil člověk. My jej chceme zachovat v původní podobě, nová stavba bude zasazena dovnitř, aniž by se jej dotýkala. Využijeme souznění historie s novými funkcemi.

HN: Vítkovice se vám chystají zadat i studii na využití jedné z památkově chráněných vysokých pecí. Už máte představu o tom, co s ní?

Pec bude třeba zakonzervovat a upravit přístupové cesty na ni, aby mohla sloužit veřejnosti jako prohlídkový objekt. Čas od času se na ní konají už teď prohlídky pro veřejnost, ale lidé tam zatím musí stoupat po průmyslovém schodišti, s přílbami na hlavě. Musíme vymyslet nové řešení, jak tu vybudovat normalizovaný výtah, normální schodiště, aby byla zachována bezpečnost a aby bylo možné tak zajímavé průmyslové dědictví obohatit o nový rozměr, dát mu nové využití.

HN: Zabýváte se jen jednotlivými objekty v rozsáhlém vítkovickém areálu, nebo pracujete na řešení celé obrovské Dolní oblasti?

Uvažujeme o funkcích celého areálu. Ten dnes působí jako samostatná enkláva, vytržená ze samotného města. My ale tvrdíme, že se celá průmyslová památka dá chápat jako součást centrální oblasti Ostravy. Propojením města a Vítkovic může vzniknout unikátní území, které poskytne řadu možností využití, významných pro město i celý region.

Území se ale musí městu otevřít, je třeba vyřešit napojení do něj, tramvajové linky, automobilové i pěší spojení, napojení vítkovického areálu na řeku Ostravici a podobně.

HN: Mezi vítkovickou památkou a centrem města leží obrovský pozemek po koksovně Karolina, který má zastavět společnost Multidevelopment a vybudovat tu novou čtvrť. Developer ale kvůli krizi svůj plán odložil prakticky na neurčito. Neblokuje nezastavěná Karolina oživení Dolní oblasti?

Problém urbanistického konceptu Karoliny je, že se přisála na ostravské centrum, ale ne k Vítkovicím. Nová zástavba Karoliny se podle mého názoru musí otevřít na obě strany - k městu i k samotným Vítkovicím. Dolní oblast může sice existovat i nezávisle na zastavěné Karolině, jenomže spolu s Karolinou by vytvořila harmoničtější a stabilnější celek. Takže bychom samozřejmě rádi, aby se na Karolině stavělo, bez ní bude vítkovický koncept stát jen na jedné noze, s ní může získat druhou nohu, bude stabilnější.

HN: Koordinujete nějak své architektonické představy v Dolní oblasti se zástupci Multidevelopmentu?

Zatím o tom vedeme jen obecné debaty, vysíláme signály, co by se mohlo dělat a jak by bylo dobré do uvažovat.

HN: Jaký vztah vůbec máte k průmyslové architektuře? Jsou Vítkovice vaše úplně první setkání s ní? Já jsem jihočeský romantik. S vítkovickým ředitelem Světlíkem jsem se poprvé potkal teprve asi před půldruhým rokem a naše užší spolupráce je ani ne šest měsíců stará.

Ale musím říct, že za tu dobu, co se Vítkovicemi zabývám, se pro mě Ostrava stává destinací, k níž čím dál víc lnu.


Josef Pleskot

Osobnost české architektury

Rodák z Písku (56) patří k nejrespektovanějším českým architektům současnosti. Odborníci si cení jeho citu
pro detail a prostředí, do něhož je stavba zasazena. Je autorem i cenami ověnčené vily miliardáře Petra Kellnera ve Vraném nad Vltavou.

Pražský hrad

Zřejmě nejznámější Pleskotova díla najdeme na Pražském hradě. Navrhoval cestu s tunelem v Jelením příkopu a přestavbu Lvího dvora.

Sídlo ČSOB

Obří centrálu banky ČSOB v pražských Radlicích Pleskot dokončil v roce 2006. Budova splývá s parkem v radlickém údolí a využívá přírodních materiálů.