Již dlouhou dobu se hovoří o internetu nové generace, protože stávající internet přestává stačit rychle se zvyšujícím nárokům na objem přenášených informací, zejména populárního videa, a nemůže už vyhovět velice různorodým aplikacím a službám z hlediska jejich odlišných požadavků na přenosovou síť. Příliv interaktivních aplikací (např. VoIP, video v reálném čase, videokonference), které mají přísné požadavky na síť z hlediska potřebné šířky pásma a kvality poskytované služby (s ohledem na minimální zpoždění, jeho kolísání a ztrátovost paketů), nemůže současný internet zvládnout.

Internetových uživatelů celosvětově rychle přibývá: v současnosti se jejich počet odhaduje na jednu a půl miliardy. Podle právě zveřejněné statistiky Evropské komise roste objem internetového provozu každoročně o 60 %. Kromě nárůstu rychlých přípojek (pevné DSL, kabelové či optické přípojky, bezdrátový WiMAX nebo u nás populární Wi-Fi) na tom má podíl také mobilní internet, kdy současné čtyři miliardy mobilních uživatelů již zčásti mohou internet rovněž ze svých mobilních zařízeních plně využívat. V roce 2012 má celá miliarda uživatelů používat své mobilní telefony jako jediný způsob přístupu k internetu. Tím ale příliv nových koncových uzlů internetu nekončí, protože se značně rozvinula oblast komunikace mezi zařízeními, senzory a značkami RFID bez přímé účasti lidského činitele, pro niž se zavedl pojem Internet of Things. Nicméně internet budoucnosti není zdaleka snadné definovat a ještě obtížnější je jej vytvořit. V Evropě v posledních letech běží téměř sto souvisejících výzkumných a vývojových projektů a ukazuje se, že je třeba integrovat dílčí pokrok v různých technologiích, aplikacích a službách a dát mu jednotnější rámec. Proto se také v Praze nedávno sešli šéfové výzkumných aktivit v informačních a komunikačních technologiích (ICT) v rámci Evropské komise, politici, představitelé významných výrobců a účastníci evropských výzkumných projektů, aby diskutovali na téma budoucího internetu a učinili efektivní krok k jeho budování.

Budoucnost internetu z evropského pohledu


Z pověření Evropské komise se organizování konference The Future of the Internet: Europe moving forward (Budoucnost internetu: Evropa na cestě vpřed) v rámci českého předsednictví EU ujal CESNET jako představitel výzkumu a vývoje e-infrastruktury pro akademickou a výzkumnou sféru. Ojedinělé setkání předních osobností světového internetového výzkumu a vývoje se zaměřilo na strategické směry rozvoje internetu a jejich dopady z hlediska sociálního a ekonomického a na trendy určující budoucí rozvoj informační společnosti. Vedle evropské komisařky pro informační společnost a média Viviane Redingové reprezentovali Evropskou komisi dva sekční ředitelé při Generálním ředitelství Evropské komise pro informační společnost a média: Joao da Silva, šéfující sekci D (Konvergence sítí a služeb), a Mario Campolargo, vedoucí sekce F (Nové technologie a infrastruktury). Na konferenci vystoupil samozřejmě i ředitel sdružení CESNET Jan Gruntorád. Konferenci na místě navštívily čtyři stovky účastníků z celého světa a ostatní mohli její průběh sledovat prostřednictvím živého přenosu obrazu (streaming). Hlavními partnery konference byly největší firmy působící na trhu s informačními technologiemi, výzkumná sdružení výrobců a provozovatelů. Bez zainteresovanosti průmyslu úzce navázaného na (požadavky) uživatele by se výsledky výzkumu podporovaného z veřejných prostředků v praxi ujímaly jen velmi obtížně.

Connectivity Scorecard


Na konferenci se představila nová studie hodnocení dopadu ICT na ekonomiku (Connectivity Scorecard 2009), která prokázala až 15% nárůst produktivity u některých OECD zemí díky efektivnímu využívání ICT. Současný žebříček padesáti zemí OECD má ve svém čele jasně státy, které nejen hodně investovaly do informačních a komunikačních technologií, ale plně je již stihly zapojit do ekonomiky a využít je efektivně v mnoha souvisejících sektorech. Globálně lze země rozdělit do skupiny ekonomik závislých na zdrojích, kam patří vedle většiny asijských zemí, afrických a latinskoamerických států také Rusko a Turecko, a ekonomik využívajících inovace, kam patří vyspělé země světa včetně celé EU. Jednotlivé země byly posuzovány ve třech oblastech (spotřebitelský, podnikatelský sektor a státní správa) a v každé z nich podle dvou kritérií (infrastruktura; informační a komunikační gramotnost), nikoli pouze podle počtu rychlých přípojek. Konektivita totiž není omezena jen na hardware a samotnou infrastrukturu, ale zahrnuje také software a schopnosti sítě a služby používat. V čele EU jsou tradičně severské země a naše republika zaujala až 20. místo. Velké evropské společnosti (nad 250 zaměstnanců) využívají ICT mnohem výrazněji než SME. Věnují nejen více investic do samotných technologií, ale zejména do vzdělávání uživatelů, podpory práce z domova, komfortnějšího bezdrátového připojení, intranetu a webových aplikací včetně obchodu. Zatímco připojení na internet je běžné minimálně v 90 procentech mezi všemi typy podniků, LAN využívá jen 30 % mikropodniků (s méně než deseti zaměstnanci) a 60 % malých podniků (s maximálně 50 zaměstnanci). Tradičně silnými sektory plně využívajícími ICT jsou telekomunikace a finance, zatímco výrobní sektor zaostává.

Jane Butlerová, technologická poradkyně technického ředitele Cisco Systems, pěkně dokreslila korelaci mezi bohatým světem (vizuálně reprezentovaným nočním snímkem s uměle osvětlenými částmi kontinentů) a přítomností internetu (počet přidělených IP adres): bohatství je skutečně tam, kde je konektivita. Jane Butlerová také neopomněla ocenit úspěšné otestování spoje o 40 Gbit/s mezi Prahou a Brnem v rámci sítě CESNET2, neboť to dokazuje schopnosti a nasazení technického týmu kolem české národní výzkumné sítě. V panelových diskusích zazněla snad všechna témata, která s budoucností internetu nedílně souvisejí, mezi nimi především otázky ochrany soukromí uživatelů. Jedním z naléhavých úkolů je dosáhnout potřebné škálovatelnosti pro koncová zařízení různého typu připojených trvale, což vyžaduje komplexní řešení směrování a signalizace v souvislosti s mobilním internetem, a nalézt rovnováhu mezi minimalizací režie a optimalizací protokolů v celé síťové architektuře. Internet nemusí být nutně v budoucnu jednotnou a jedinou sítí, ale spíše propojením sítí různého charakteru, včetně senzorových sítí se zcela specifickými požadavky vyplývajícími z konkrétního účelu každé z nich. Dokonce nemusí nutně existovat jediný budoucí internet, ale může jich být více právě v souvislosti s různorodostí požadavků na tuto rozsáhlou síť. Mezi priority výzkumu souvisejícího s rozvojem internetu pro příštích pět let panelisté zařadili nutnost věnovat se vývoji soběstačné infrastruktury, potřebám rozšíření připojení na objekty (Internet of Things), budování autonomních systémů a zejména posílení bezpečnosti, důvěryhodnosti a náležité ochrany soukromí.

Evropa, ICT a internet


Samotné konferenci předcházel workshop Internet of Things s cílem integrace fyzických a virtuálních objektů prostřednictvím internetu pro rozvoj nových aplikací i nečekaných podnikatelských modelů. Sítě senzorů a rádiových značek (RFID) zasáhnou do různých oblastí výroby, zemědělství i veřejné sféry včetně zdravotnictví. První den konference bylo oficiálně zahájeno Future Internet Forum (FIF) členských zemí EU a zveřejněny informace o rozvoji partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem (PPP, Public-Private Partnership) v rámci rozvojových aktivit. FIF se bude snažit přispět k rozvoji internetového výzkumu, vývoje a inovační politiky, aby bylo možné překonat staré struktury a aktivovat nové ekonomické příležitosti.

Na konferenci proběhlo též Future Internet Assembly (FIA), které oficiálně zahájil ředitel CESNETu. Pracovní skupiny FIA odpovídají hlavním směrům, v nichž je třeba se shodnout na ideálním rozvojovém plánu: sítě obsahu; síťové architektury, které poskytují konkrétní služby a které lze efektivně spravovat; identita a důvěryhodnost v budoucím internetu; internet v reálném světě; společensko-ekonomické principy; využití sítí podle uživatelských požadavků. Na některých projektech, které se představily v jednotlivých sekcích, se odborníci CESNETu aktivně podílejí, například FEDERICA (Federated E-infrastructure Dedicated to European Researchers Innovating in Computing network Architectures) v rámci evropské aktivity FIRE (Future Internet Research and Experimentation) s plánovaným dokončením v polovině roku 2010.

Jaký tedy bude?


Budoucí internet zasáhne do celé propojené společnosti, dosáhne nejen ke všem uživatelům, ale i do dosud málo zainteresovaných sektorů, jako je například doprava, průmysl či zdravotnictví. Kritérii pro nové služby jsou praktičnost, efektivnost a uživatelská přátelskost, protože cílem je zkvalitnění života a uživatel konečně bude mít centrální slovo ve výzkumu, vývoji a inovacích. Evropské státy nejsou samozřejmě jediné na světě, které řeší otazníky nad dalším rozvojem informačních a komunikačních technologií a internetu v souvislosti se směrováním národního výzkumu a vývoje. USA jsou v mnohém napřed, ale dokladem toho, že nejen sledují dění daleko za svými hranicemi a oceňují schopnosti a vize mnoha zahraničních odborníků, bylo nedávné pozvání od amerického Národního koordinačního výboru pro výzkum a vývoj v oblasti síťových a informačních technologií pro ředitele CESNETu. Ten jako jeden z pouhých patnácti Evropanů mohl diskutovat s americkými odborníky na semináři o prioritách výzkumu zaměřeného na ICT služby do roku 2015, spoléhajících na konver-genci heterogenních sítí (kombinace pakety/okruhy, bezdrátové a optické sítě), bezpečnost (autentizaci) a využití nových protokolů i fyzikálních principů.

CESNET jako hostitel


Hostitelem konference bylo sdružení vysokých škol a Akademie věd České republiky CESNET, které se od roku 1996 zabývá výzkumem a vývojem v oblasti pokročilých síťových technologií a aplikací. CESNET působí v mnoha významných organizacích, jako GLIF (Global Lambda Integrated Facility), Internet2, PlanetLab, NIX.CZ, CZ.NIC. Podílí se na mezinárodních výzkumných projektech, například na budování panevropské výzkumné sítě GÉANT (GN2/GN3) či gridové infrastruktury (EGEE III - Enabling Grids for E-sciencE; EUAsiaGRID).

Hlavním cílem sdružení je budování a rozvoj národní optické multigigabitové sítě CESNET2, určené pro vědu, výzkum, vývoj a vzdělávání, propojené s mnoha sítěmi v zahraničí, včetně americké Internet2. Uživatelům z vysokých škol, ústavů Akademie věd České republiky, dalších výzkumných a vzdělávacích organizací i mnohých středních škol, nemocnic či knihoven nabízí výpočetní gridy, mobilitu i hlasové a multimediální služby či koncové (ethernetové) služby s požadovanou kvalitou. Páteřní síť CESNET2 propojuje největší univerzitní města České republiky 10 Gbit/s okruhy a na trase Praha - Brno se poprvé v republice úspěšně otestovala technologie umožňující kapacitu 40 Gbit/s s využitím největšího světového směrovače CRS-1.