- Rusové nabízejí PKN Orlenu odkoupení podílu v České rafinérské

- Ruští palivoví investoři nejsou v Evropě příliš oblíbeni


Snaha silných ruských firem o získání většího vlivu na evropský ropný průmysl sílí. Týká se to i Česka, kde má trvalý zájem o vstup do České rafinérské ruský gigant Lukoil.

Českou rafinérskou dnes prostřednictvím společnosti Unipetrol kontroluje polský PKN Orlen. Jak včera napsal polský deník Rzeczpospolita, nabízí Lukoil firmě PKN Orlen odkoupení jejích vlastnických podílů v litevské rafinérii Mažejku, a právě v České rafinérské.

"I když šéfové ruské firmy nedali největší polské ropné společnosti žádnou oficiální písemnou nabídku, proběhla na toto téma počáteční jednání," píše polský list. "Ano, Lukoil má dlouhodobý zájem o Českou rafinérskou," potvrdil HN mluvčí Lukoilu pro Českou republiku Michal Burian. "Žádné nové informace o jednání s PKN ale nejsou zatím k dispozici," dodává.

Zájem Lukoilu o nákup evropských rafinerií potvrdil včera v New Yorku místopředseda společnosti Leonid Fedun. "Jde nám o nalezení odpovídající ceny," prohlásil. Mluvčí PKN David Piekarz odmítl informace Rzeczpospolity komentovat. "Nevyjadřujeme se zásadně k žádným spekulacím," reagoval na žádost HN o detaily jednání. Sdílnější není ani mluvčí Unipetrolu Blanka Růžičková: "Je to věc našich akcionářů, nikoliv Unipetrolu, obraťte se dotazy na ně," říká.

Vytrvalá snaha

Nové nabídky k odkupu akcií Mažeiku či České rafinérské znamenají už několikátý pokus Lukoilu, jak se k těmto firmám dostat.

Lukoil vlastní rafinerie na Ukrajině, v Bulharsku a Rumunsku, loni v létě koupil za více než dvě miliardy dolarů 49procentní podíl ve druhé největší italské rafinérii ERG. Jeho zájem o vstup do dalších evropských závodů na zpracování ropy - včetně České rafinérské - trvá už dva roky.

"Disponujeme unikátními zásobami ropy, jejich objem se zvyšuje a my se chceme dostávat na nové trhy. A nechceme jen obchodovat se surovinou, chceme svůj díl ze zisku ze zpracování," řekl HN loni na podzim šéf Lukoilu Vagit Alekperov. Ten tehdy upřesnil, že by se ruská firma spokojila i s menšinovým podílem, například se šestnácti procenty, jež vlastní v České rafinérské firmy Shell či Agip.

Lukoil se marně ucházel o podíl v České rafinérské už před dvěma lety. Loni na podzim mu svitla další šance, když se začlo spekulovat o údajně chystaném odchodu firmy Shell z českého trhu. Shell se však svého podílu v České rafinérské dodnes nezbavil. Na jeho akcie mají navíc předkupní právo další společníci Rafinérské, Unipetrol a Agip.

Nevítaný společník?

Na ruské investory ve strategické palivové branži se řada evropských vlád dívá s nedůvěrou.

Když se například loni na podzim začalo ve Španělsku mluvit o zájmu Lukoilu o místní olejářskou firmu Repsol, strhla se v zemi vlna protestů proti "výprodeji národního majetku", navíc do ruských rukou. Z obchodu sešlo.

Na obranu proti tomu, aby ruský Gazprom získal před třemi lety podíl v soukromé britské firmě Centrica, přijala tehdy vláda speciální zákon, aby obchod zastavila. Protesty se podle Rzeczpospolity dají čekat i v případě, že by se Lukoil pokusil vstoupit do litevské rafinerie Mažejku. "Vyvolalo by to nepochybně politické bouře jak v Polsku, tak v Litvě," píše list.

Záměry ruských investorů na českém trhu se zabývá i český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

"O zájmu Lukoilu o Českou rafinérskou víme několik měsíců, konzultujeme to s polskou stranou," řekl HN. Na otázku, nakolik je pravděpodobné, že Poláci na ruské nabídky kývnou, však odmítá odpovědět. "Nechci to komentovat, už proto, že situace se může rychle změnit," krčí rameny.

Krize dopadá na PKN

Ochota Poláků prodat podíl v některé z dceřiných firem PKN - včetně rafinerií, se totiž může zvyšovat s tím, jak na tohoto lídra polského byznysu dopadá hospodářská krize. Za loňský rok se PKN, největší firma středoevropského regionu, propadla poprvé v historii do ztráty. Oslnivé nejsou ani výsledky českého Unipetrolu, který se sice loni udržel v zisku (65 milionů korun), ten byl ale o 95 procent nižší než předloni.

Vyhlídky pro firmy z olejářské branže nejsou pro letošek příznivé - poptávka po ropě s propadající se průmyslovou výrobou i dopravou klesá, ceny ropných produktů jdou dolů. Krize dopadá i na ruské firmy ze sektoru paliv a energetiky, například Lukoil se v posledním čtvrtletí loňského roku propadl do ztráty 1,6 miliardy dolarů (32 miliard korun). Ruské firmy však mají z tučných let často dost peněz na investice, a navíc jejich chuť expandovat podporují ruské, na Kreml napojené banky.

Rusové v Evropě

Sílící zájem Rusů o evropský palivový sektor dokazuje i nedávný vstup ruského Surgutněftěgazu do maďarské ropné a plynárenské jedničky MOL. Když ruská firma, známá dobrými kontakty s Kremlem, oznámila, že v MOL získala pětinový podíl, Maďary to zaskočilo. Tím spíš, že se jejich plynárenský gigant pokoušel - jak tvrdí Bartuška - "vytvářet ruským firmám v regionu určitou protiváhu".

S příchodem Rusů do MOL se musí vyrovnat i český ČEZ, který je od loňska strategickým partnerem a 7procentním akcionářem.

Ruští investoři však získávají stále větší prostor i v tuzemsku. Lukoil se v Česku objevil v roce 2006. Díky nákupu sítě pump firmy ConnocoPhillips v šesti evropských zemích získal v tuzemsku i 44 benzinek společnosti JET.