Hořké plody sladkého života

Společnost tak často „jela“ na autopilota setrvačností a díky konjunktuře ani nemusela řešit, jestli nabízí adekvátní poměr ceny a kvality svých produktů a služeb. A tomu odzvonilo!

A není divu, když se místo práce začaly vymýšlet rozmanité formy zaměstnaneckých výhod, „tmelil se tým“, množily se účasti na drahých konferencích či zbytečných školení. Pozoruhodný byl také jev, který lze s nadsázkou nazvat budování hnízd. Zaměstnanci začínají do práce nosit předměty, které jim pobyt v zaměstnání mají zpříjemnit. V bance, kde jsem kdysi pracoval, bylo pracovní místo jedné dámy po několika letech působení kompletně zastavěné květinami, akvárii a rádiem tak, že nebyla vidět, i když jsem stál metr od jejího stolu. Zažil jsem i soutěže ve střelbě vzduchovou pistolí a závody v házení šipek během pracovní doby. Manažer takových útvarů by vám pravděpodobně řekl, že nejsou lidi, a pokud by od svých zaměstnanců vyžadoval disciplínu, odešli by a nesehnal by náhradu. To vedlo k tomu, že zaměstnanci si byli jistí svou prací a podle toho se také chovali i vůči zákazníkům (více viz box Pálení dobrého bydla). Paradoxně tak na vrcholu konjunkturálního cyklu nastává situace jako za totality, kdy člověk vedle úplatku musel instalatérovi nachystat pět piv a deset chlebíčků, aby tento opravil rozbitou toaletu. Krátce řečeno, spotřebitel v těchto dobách přichází zkrátka. Čas na čerstvý vítr!

Krach vyšlapuje tiše

Ke katastrofám dochází většinou tehdy, pokud se v úzkém časovém rozpětí sejde řada událostí, které jednotlivě vypadají nevinně, jejichž souběžný výskyt ale dá vzniknout jedovatému koktejlu. Tentokrát byl tento koktejl namíchán z následujících ingrediencí:
• velmi expanzivní měnová politika v posledních 20 letech v USA
• tlak vlády USA na poskytnutí úvěrů na bydlení širokým řadám populace
• existence polostátních hypotečních institucí Feanie Mea a Fredie Mac, které nepodléhaly dostatečné kontrole
• právní struktura hypotečního úvěru v USA - tzv. non recourse mortgages, kde za úvěr prakticky ručí jen nemovitost ale už ne její majitel – (znamená to, že dlužník může od nemovitosti odejít, aniž by nadále nesl odpovědnost za dluh)
• struktura hypotečního obchodu, kde mezi dlužníkem a koncovým věřitelem je ještě složitý řetěz specializovaných institucí
• netransparentní securitizované finanční produkty typu ABS/MBS (cenné papíry jištěné hypotečními úvěry nebo pohledávkami z kreditních karet, leasingu apod.) a jejich rozšíření po celém světě.
Tyto faktory vedly k tomu, že v průběhu let došlo nejen k silnému nárůstu zadluženosti na všech úrovních americké ekonomiky (domácnosti, podniky, banky, stát USA/deficit běžného účtu). Americké hospodářství díky tomu absorbovalo obrovské množství zboží a služeb z celého světa a způsobilo tak v mnoha zemích vytvoření produkčních kapacit, které se teď ukazují jako přebytečné.

Češi nevyváznou

Není tedy divu, že se potíže Spojených států rozšířily z hypoteční krize na krizi celého finančního trhu a ta dopadá nyní i na „reálnou“ ekonomiku v sousedních státech západní Evropy. Vypadá to, že velmi tvrdě bude zasaženo i Rusko a další rozvojové země. Česká republika je silně propojena s globální ekonomikou nejenom přes zahraniční obchod (zejména s Německem), ale i české finanční a kapitálové trhy jsou plně integrovány do trhů v zahraničí. Je proto iluze si myslet, že by Česká republika zůstala krizovým vývojem v zahraničí nedotčena. Otázka je pouze, jak intenzivní bude jeho průběh a které oblasti budou nejvíce zasaženy.
Přicházející ekonomický útlum dostává většinu tuzemských firem pod tlak. Rok 2007 a první kvartál 2008 byl pravděpodobně vrchol konjunkturálního cyklu. Všechny výrobní kapacity byly nastavené na další růst. Finanční krize podnítila náhlý a pro mnohé podniky překvapivý konec růstové periody. Některé podniky ztratily během několika měsíců až 70 procent zakázek. Na první pohled se zdá, že se České republiky dotkne hlavně propad v automobilovém průmyslu, zapříčiněný poklesem poptávky ze zahraničí. Nelze ale přepokládat, že by některá odvětví zůstala ušetřena. Jednotlivé sektory jsou vzájemně provázány a tak je velmi pravděpodobné, že krize zachvátí téměř všechny oblasti – některé více, jiné méně. Růstová perioda posledních let byla prodloužena a zesílena politikou levných peněz a velmi snadnou dostupností úvěrů na všech úrovních ekonomiky. Nyní se omezený přístup k úvěrům způsobený bankovní krizí v USA a západní Evropě projeví zesílením jinak normálního konjunkturálního propadu. Jenom v automobilovém průmyslu se odhadují nadbytečné kapacity na 24 milionů aut ročně.

Rány v ekonomice se jen tak nezahojí a „nemocný“ bude i trh práce. Naštěstí  

Rány v ekonomice se jen tak nezahojí a „nemocný“ bude i trh práce. Naštěstí nebudou všichni pacienty (nezaměstnanými či ohroženými ztrátou zaměstnání), ale bude třeba i lékařů (zkušených manažerů) a zdravotních sester (kvalifikovaných odborníků). Každý sektor ekonomiky na tom ale bude jinak.

Průmyslová (r)evoluce

Největší změny nastanou pravděpodobně v oblasti průmyslu. Řada podniků vyrábějící produkty s nízkou přidanou hodnotou a využívající pouze relativně levnou pracovní sílu, ztratí své existenční opodstatnění. V průběhu tohoto roku dojde k nárůstu insolvencí a konkursů a rušení přebytečných výrobních kapacit vybudovaných zahraničními investory. Velmi pravděpodobně bude docházet i ke spojování firem s cílem snížit fixní náklady a zvýšit efektivitu výroby. Celý proces bude z hlediska pracovního trhu velmi bolestný zejména v regionech, kde dojde ke zrušení jednoho velkého zaměstnavatele a kde lokální pracovní trh nebude schopen uvolněné zaměstnance absorbovat. Jelikož je český průmysl orientován z velké části na zahraniční trhy, nebudou mít domácí fiskální stimuly velký efekt a k úlevě dojde až v okamžiku nárůstu poptávky ze zahraničí. Veřejný sektor zde ale může pomoci například příspěvky na rekvalifikaci nebo příspěvky na zvyšování mobility zaměstnanců.

Obchodní taktika

Aktuální krize není zapříčiněná poklesem domácí poptávky. Snížené obraty jsou spíše důsledkem momentálního negativního sentimentu a obav o budoucnost. Spotřebitelé budou v budoucnosti opatrnější při svých nákupech a budou obezřetně zvažovat relaci ceny a kvality. Je proto možné, že profitovat ze situace budou větší internetové obchody s dobře zvládnutou logistikou na úkor kamenných obchodů s drahým zbožím a špatnými službami. S problémy se budou pravděpodobně potýkat některá nákupní střediska ve špatných lokalitách. Bude pokračovat cenová válka se všemi průvodními jevy, jako je tlak na další koncentraci a likvidace malých, nezávislých obchodů. Z hlediska zaměstnanosti by ale negativní dopad na tento sektor měl být méně výrazný, než tomu bude v průmyslu.

Finanční nedůvěra

Zatím to vypadá, že český bankovní sektor finanční krizi přestál v poměrně dobrém stavu. Lze ale očekávat, že konjunkturální propad letos dostihne i bankovní bilance. Krachující podniky, nesplacené hypotéky a úvěry z kreditních karet v tomto roce sníží ziskovost bank. Vzájemná nedůvěra a s tím spojené omezené fungování mezibankovního trhu může některé banky dostat do kleští. Jako vítěz z tohoto boje vyjdou ty banky, které měly v minulosti restriktivně nastavenou úvěrovou politiku a kvalitní risk management a dostatek primárních vkladů. Výhodu budou mít jednoznačně velké banky s širokou distribuční sítí. Naopak kvůli omezenému přístupu k refinancování se do problémů můžou dostat instituce zaměřené na spotřebitelské financování, které se doposud refinancovaly buď na kapitálovém, nebo mezibankovním trhu. Je pravděpodobné, že během procesu koncentrace, který zde nastane, přijde o práci spousta kvalifikovaných lidí.

Vítězové krizové personalistiky

Reakce jednotlivých firem na současný propad poptávky je velmi odlišná. Podle jednoho podnikatele, se kterým jsem se o tom nedávno bavil, je vidět, že nejdříve reagují americké firmy. Snižují personální stavy velmi rychle a prakticky souběžně s tím, jak se snižuje poptávka. Redukce personálu se zde týká hlavně backofficových pozic. Redukují se i personální stavy v prodejních týmech a zároveň se zvyšuje výkonnostní tlak na stávající personál.
Poté reagují západoevropské společnosti často direktivním stylem typu „ušetřete v budgetu na 2009 3 miliony Eur“. Firma většinou vyhlásí celoevropský stop stav na najímání nového personálu a začne škrtat nejprve výdaje na PR & marketing, školení a personální rozvoj, personální agentury, zaměstnanecké benefity jako jsou auta, výdaje na cestování, zavede limity na telefon apod. Většinou se seškrtá také IT budget a zruší plánované IT projekty, což je momentálně už velmi znatelně cítit na trhu práce. Plošné propouštění týkající se všech oblastí je zde až poslední krizová varianta. Často se tyto firmy pak zbavují některých manažerů, kteří se akcionářům zdají postradatelní a kde je možné ušetřit naráz třeba desetinásobek průměrné firemní mzdy.
Jako poslední reagují české podniky (samozřejmě že ne všechny), které zatím letargicky vyčkávají a stávající situaci si nepřipouštějí, protože něco podobného většina mladých manažerů ještě nezažila. Zatím má mnoho firem ještě „cashové“ rezervy z „minulých zlatých dob“. Peníze ale většinou brzy dojdou a tak předpokládáme, že počet insolvencí a konkurzů naroste znatelně v druhé půlce roku 2009. Některé firmy využívají dostatek kvalitních lidí na trhu práce a vyměňují zaměstnance, které „nouzově“ nabraly v dobách boomu, protože nikoho lepšího nemohly sehnat, za kvalitnější. Pozorujeme i tlak na snižování platů, snahu nabízet pouze krátkodobé kontrakty (jednomu námi zprostředkovanému IT specialistovi byla po uplynutí zkušební doby nabídnuta smlouva na 1!!! měsíc, pak se prý uvidí jestli bude dostatek práce.
Stávající krize je výjimečná v tom, že doposud nikdo nedokáže odhadnout, jak dlouho bude trvat a jak hluboká bude. Většina odhadů typu „do září“ nemá žádný reálný podklad a je jenom jakýmsi výstřelem do tmy. Určitou úlevou pro českou ekonomiku bude bezesporu současná devalvace České koruny (upřímně lituji Slovensko, které od 1.1.2009 tuto možnost nemá). Odhaduji ale, že v současné době cenová elasticita poptávky po českých výrobcích není veliká a tak se levnější exporty pozitivně projeví až v delším časovém horizontu.
Rychlé a jednoduché řešení přicházející krize patrně neexistuje. Dnešní dělba práce a na to navazující velmi úzká specializace zaměstnanců, brání vládním konjunkturálním programům v účinnosti. Dnes se dokonce ukazuje, že velmi drahé „balíčky“ financované v západní Evropě a v USA navyšováním státního dluhu „vysávají“ kapitálové trhy a velmi komplikují přístup podniků k získávání kapitálu pro další rozvoj. Velmi trefný je výraz jednoho reportéra CNBC, který aktuální postup americké vlády nazval fiskální nymfomanií. Myslím, že ve srovnání s tím je přístup české vlády přímo osvícený. Jakékoliv fiskální akce podporující domácí poptávku nedávají žádný smysl, protože podstata problému není v chybějící domácí poptávce, ale ve struktuře českého HDP, který v této formě nemá odbyt v zahraničí. Pravděpodobně nebudeme v budoucnu vyrábět tolik aut nebo součástek na auta, ale zaměříme se na jiná odvětví. Důležité je, aby vláda tomuto strukturálnímu přerodu ekonomiky nebránila, ale pouze zmírňovala dopady na propuštěné zaměstnance například pomocí již zmíněné podpory rekvalifikace nebo příspěvky na mobilitu apod. Zvýší se též nároky na jednotlivce. Je proto pro každého důležité neustále na sobě pracovat, vzdělávat se a zůstat maximálně flexibilní. Doby, kdy lidé měli za život jedno zaměstnání, jsou nenávratně pryč.

Dr. Ivan Černohorský (1962) v roce 1979 odešel do SRN. V roce 1993 mu byl udělen titul doktora ekonomických věd (Univerzita Würzburg), v letech 1993-1996 pracoval v oblasti corporate finance v Mnichově, Praze a Londýně pro německou Hypo-Banku (Bayerische Hypotheken- und Wechsel-Bank AG). V letech 1997-1999 byl členem představenstva Hypo-Bank CZ a.s. (později HVB Bank, dnes Unicredit bank). V roce 2000-2001 byl členem představenstva Baader Securities a.s. zodpovědným za asset management. V letech 2001-2005 vedl jako předseda představenstva organizační a personální restrukturalizaci Interbanky, a.s. (dnešní LBBW Bank CZ a.s.). Od roku 2005 zakládající partner CV Partners.