Stát uzavřením dohody o smíru s japonskou bankou Nomura ve sporu ušetřil 17 miliard korun, tvrdí ministerstvo financí. Bez dohody uzavřené v listopadu 2006 by muselo Česko zaplatit Nomuře místo 3,61 miliardy korun celkem 20,6 miliardy korun, uvedl včera šéf mezinárodně právního odboru MF Radek Šnábl.
Původní více než dvacetimiliardová částka se skládá z deseti miliard, kterými Nomura navrhovala zvýšit základní jmění banky, 8,4 miliardy korun za prodané akcie IPB, o které se dodnes vede řada soudních sporů známých jako "České pivo", a z úroků za zhruba čtyři miliardy. "ČR by také musela zaplatit právní nároky Nomury," uvedlo MF.
Japonská banka původně po ČR požadovala až 40 miliard korun. ČR naopak v jiné arbitráži po Nomuře požadovala 111 miliard korun jako náhradu škody. V roce 2006 ČR arbitráž s Nomurou prohrála, výše částky však nebyla určena. V listopadu 2006 Česko podepsalo s Nomurou smír, podle kterého měla výše odškodnění činit nula až sedm miliard korun.
Dohodu s Nomurou chválí i premiér Mirek Topolánek. Při včerejších interpelacích ve sněmovně řekl, že díky dohodě se mimo jiné zlepšilo postavení státu v konkurzním řízení týkajícím se nástupnické IP banky. "Pokud se nám to podaří dotáhnout do úspěšného konce, budou ztráty o desítky miliard nižší, než se původně předpokládalo," řekl. Konečné saldo této operace by měl vylepšit i výsledek arbitráže s ČSOB.
Kdo je za celou kauzu IPB zodpovědný je však podle Šnábla těžké říct. "Na počátku stálo rozhodně jednání exministra financí Pavla Mertlíka, které bylo arbitráží označeno za protiprávní," uvedl na serveru Aktuálně.cz Šnábl a dodal, že jednání ČNB bylo arbitráží naopak označeno za bezvadné.
MF se ovšem podle Mertlíka důkladně zabývalo všemi návrhy, které mu předkládalo během jara 2000 vedení IPB a zástupci Nomury. Těch návrhů prý byla celá řada, a v čase se měnily.
