Jak nasytit vlka, aby kůzle zůstalo celé? Jak zajistit dostatek produkce obilí, kukuřice nebo sóji pro výživu lidí, a zároveň pro výrobu biopaliv?
Šance je v takzvaných geneticky modifikovaných plodinách, zkráceně GMO. Mají vyšší výnosy, jsou odolné vůči škůdcům. "Mutace" spočívá třeba u kukuřice v tom, že vědci vložili do jejího genetického základu odolnost vůči škodlivému motýlkovi zavíječi. Ten jinak likviduje porosty tím, že housenky prožírají stonky rostlin, ty padají a hnijí. Ačkoliv vědci neprokázali, že by GMO plodiny nějak škodily zdraví, ekologové je odmítají. Výhoda těchto plodin je ale v tom, že se dají využít třeba právě pro biopaliva - například kukuřice pro výrobu biolihu.
Kromě toho ale už výzkum i praxe pokročily dál, a tak jsou k dispozici i vyloženě "jedlé" GMO plodiny. Například odolné vůči suchu, nebo se speciálně zvýšeným obsahem vitamínů. To znamená vhodné přesně do těch podmínek, které panují v chudých zemích světa.
Lídrem v užívání GMO jsou Spojené státy. Především americké firmy GMO rozšiřují v Jižní Africe, jihovýchodní Asii, Jižní Americe. Evropa se GMO dosud spíš bránila, hlavně z obchodních důvodů. Farmářům Evropské unie vadila především konkurence genově upraveného osiva i zrní ze Spojených států.
Změní se teď tento přístup, když ceny potravin ve světě rostou, a zároveň je hlad i po biopalivech?
Česko například v Bruselu navrhuje, aby se GMO plodiny používaly v krmných směsích - zlevní tak třeba vepřové nebo drůbež. Francie je pro "větší ochranu evropského trhu" - čili proti. Můžeme jen hádat, čí názor zvítězí.
