Plzeňský magistrát nezakázal pochod pravicových extremistů kolem velké synagogy na výročí odsunu Židů z Plzně a teď varuje, že potíže mohou mít představitelé tamní židovské obce, kteří se proti pochodu ohrazují.

Ti se rozhodli uspořádat pietní náboženské setkání právě před velkou synagogou.

Hlavně žádnou politiku

"Problém je v tom, že podle toho, co avizují na svých internetových stránkách, se má jednat o náboženské setkání, na které se nevztahuje ohlašovací povinnost na úřadě. Jenže ve chvíli, kdy veřejně zazní třeba politický komentář nebo se objeví transparent s politickým nádechem, musí zasáhnout policie," říká Radim Lisenko, vedoucí odboru veřejných služeb plzeňského obvodu. Jeho odbor pochod pravicových extremistů povolil.

Pochod je ohlášen na 19. ledna s tím, že se údajně jedná o protest proti omezování svobody slova a svobody shromažďování. Ohlásil ho Václav Bureš, který je podle antifašistického hnutí Antifa úzce spjat s militantní neonacistickou scénou. Veřejně jej podporuje nacistické hnutí Národní odpor, které na svých stránkách vyzývá účastníky pochodu, kteří vlastní zbrojní průkaz, aby si vyřídili povolení mít u sebe zbraň.

Když se Bureš pokusil v Plzni ohlásit ještě jeden pochod, tentokrát na 26. ledna, už neuspěl. Příslušný městský obvod pochod nepovolil a odvolal se na policii, podle které "lze předpokládat, že skutečný účel shromáždění je popírání práv občanů pro jejich národnost nebo náboženské vyznání a povede k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti".

Neměli jsme informace

Proč úředníci nezasáhli napoprvé? "Neměli jsme dost informací," tvrdí Radim Lisenko a vysvětluje, že radikálové pochod účelově ohlásili v pátek, přičemž úředníci mají pouhé tři kalendářní dny na rozhodnutí. Za tak krátkou dobu si pak prý Bureše prověřit nestačili. Navíc se v té době prý ještě nemluvilo o zbraních a důvody, proč pochod zakázat, nebyly tak patrné.

Obě data, 19. i 26. leden, jsou historicky spjata s transporty Židů z Plzně a veřejnost plánovaný pochod vnímá jako urážku a výsměch obětem holocaustu. Včera jej veřejně odsoudili někteří politici a občanská sdružení v čele s Židovskou liberální unií.

Nový zákon, nebo osvěta?

Sociálně demokratičtí zákonodárci navíc včera oznámili, že mají připravenou novelu zákona o shromažďování, kterým by napříště chtěli provokativním akcím předcházet. "Byla by to například povinnost mít odhalenou tvář nebo zákaz nošení zbraní na demonstrace," řekl předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD).

Poslankyně Kateřina Jacques (Strana zelených) a Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) si naproti tomu myslí, že se dá mnohem lépe využívat zákon stávající. "Klíč vidím v mnohem větší informovanosti úředníků a policie," řekla Kateřina Jacques. Zákonodárci se shodli, že pochod v Plzni, stejně jako pochody a protesty v Praze loni v listopadu, jsou promyšlenou provokací, která má připoutat pozornost zejména mladých lidí, kteří nepoznali žádnou formu totality. "A tím směrem se musíme ubírat, vzdělávat hlavně mladé lidi," zdůraznila poslankyně Michaela Šojdrová.

Na rozdíl od pražského magistrátu, který mohl původně povolený pochod neonacistů dodatečně zakázat, protože jej ohlásilo sdružení bez potřebné registrace, Plzeň už pochod zakázat nemůže.

Magistrát ani představitelé městského obvodu, který jej povolil, však do budoucna žádná zvláštní opatření přijímat nehodlají. "Než něco zakazovat předem, je lépe, když jsou na místě příslušníci policie, kteří dohlédnou na průběh akce a v případě potřeby zasáhnou," říká primátor Pavel Rödl. "Obě policie, městská i státní, mě ubezpečily, že jsou připraveny."