Odpovídá v současné době poptávka po pracovní síle nabídce? Jak velké jsou rozdíly mezi absolventy jednotlivých druhů středních škol?

Na tuto problematiku nelze aplikovat všeobecný pohled, musíme být detailnější a rozlišovat typy škol. Společnost Siemens má bohaté zkušenosti s technickými a ekonomickými školami. U ekonomických profesí pociťujeme nadbytek všeobecně orientovaných absolventů a postrádáme naopak úzce specializované pracovníky, například účetní se znalostí cizích jazyků. U technických profesí se potýkáme s celkovým nedostatkem vhodných kandidátů, kteří jsou vedle odborných znalostí vybaveni i širším rozhledem v oblasti obchodu či marketingu. Společnost Siemens je navíc specifická v tom, že potřebuje vysoce kvalifikovanou sílu bez ohledu na to, zda je pracovník určen pro dělnickou či manažerskou pozici.

Lze říci, že úroveň znalostí absolventů středních škol je vysoká, nicméně je nutno podotknout, že často pociťujeme jejich nedostatečnou vazbu na praxi. Velkým nedostatkem řady absolventů středních, ale i vysokých škol je rovněž nedostatečná jazyková vybavenost.

U absolventů SOU je patrná užší provázanost s praxí, studenti SOŠ jsou naopak více zaměřeni na teoretické studium a zkušenosti z praxe jim většinou chybějí. U specializovaných dělnických profesí pociťujeme zejména nedostatek nástrojářů, obráběčů a zámečníků. Nelze však jednoznačně říci, zda více postrádáme absolventy SOU nebo SOŠ, jde nám především o člověka jako takového - o jeho znalosti, dovednosti a zkušenosti; o jeho motivaci pracovat a dále se vzdělávat.

Kde vidíte nejslabší místa, která způsobují problémy v uplatnění absolventů?

Absolventi českých středních i vysokých škol jsou velmi dobře znalostně vybaveni, přivítali bychom však u nich více poznatků z praxe se schopností aplikovat je při řešení konkrétních úkolů. Jak již bylo řečeno, častým problémem, a to zejména u technických profesí, je nedostatečná jazyková vybavenost a nedostatečné napojení na činnosti v oblasti obchodu a marketingu.

Společnost Siemens na jednu stranu potřebuje špičkové odborníky v daném oboru, např. inženýry, ekonomické pracovníky či úzce specializované dělníky, ale zároveň lidi, kteří jsou schopni uvažovat a pracovat v souvislostech. Ne vždy se nám daří najít takové zaměstnance, kteří by měli všechny tyto komplexní vlastnosti a dovednosti. Je zde ale i regionálně rozdílná situace v tom smyslu, že v některých regionech už nejsou potřebné profese na pracovním trhu k dispozici téměř vůbec.

Jaký vliv má současný styl výuky, založený na memorování, na uplatnění v praxi?

Memorování velkého objemu teoretických znalostí bez získání potřebných vazeb a souvislostí mezi jednotlivými fakty může způsobit, že takto vzdělaný člověk neumí použít své znalosti v měnících se podmínkách praxe. Komplexní pohled na řešení dílčího problému je vždy nesmírně cenný, protože často umožňuje nalézt inovativní řešení. V procesu celoživotního vzdělávání je navíc nutné, aby byl člověk schopen propojovat získané znalosti v širším kontextu. Alfou a omegou je ale vůle a motivace vzdělávat se a pracovat. Co nám také chybí, je odpovídající celospolečenské uznání a prestiž vzdělání - přitom je to pro zemi, jako je Česká republika, prakticky jediný zdroj bohatství.

Považujete za správnou poměrně vysokou specializaci studentů středních odborných škol?

Z pohledu společnosti Siemens coby elektrotechnického koncernu jsou například technické, oborově zaměřené profese na středních školách zcela vyhovující. Problémem může ale být následné vzdělávání těchto pracovníků, kdy je třeba doplnit k jejich vysoce specializovaným znalostem poznatky z dalšího specifického oboru. Tam potřebujeme mnohem větší interakci se vzdělávacím systémem v rámci celoživotního vzdělávání. V souvislosti s tím školám nabízíme své odborníky z praxe, aby se bezprostředně podíleli na výuce.

Byl by pro vás žádoucí větší podíl studentů se všeobecným vzděláním?

To vždy závisí na konkrétních potřebách té dané společnosti. Například společnost Siemens, která v České republice zaměstnává přes 12 000 lidí, potřebuje specializované pracovníky pro všechny úrovně - od dělnických profesí přes obchodníky až po střední a vyšší management. Při koncipování vysokoškolského studia by bylo vhodné, aby bakalářský stupeň byl zaměřen obecněji, zatímco inženýrské či doktorandské studium by již mělo podporovat větší specializaci. V samotném řízení výrobních procesů potřebujeme osobnostně vyspělé a všestranné pracovníky, kteří nemusí nutně mít hluboké znalosti z teoretické matematiky a fyziky - tam by mělo směřovat bakalářské studium.

Myslíte, že jsou velké nedostatky v pomaturitním vzdělávání?

Pomaturitní vzdělání má v České republice dobrou úroveň a společnosti Siemens se daří nacházet uchazeče s dostatečnou kvalifikací. Problematická je stále úroveň tzv. rekvalifikací, kterých řada účastníků v praxi často nevyužije.


Ing. Pavel Kafka, generální ředitel Siemensu pro Českou republiku, je členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, kde má od loňského roku na starosti úsek školství. Předsedá Fóru průmyslu a vysokých škol založeného v roce 1996 s cílem podpořit vzájemnou spolupráci a postavení vysokých technických škol. Působí také v Radě vlády pro rozvoj lidských zdrojů.