Čeští učitelé stále citelněji poznávají na vlastní kůži, co to znamená žít v multikulturní společnosti. České školy jsou rok od roku národnostně pestřejší, na školách přibývá dětí s cizí státní příslušností. Učitelé tak musí řešit nové situace - třeba to, co v různých kulturách znamená i jen pohlazení po hlavě. "Učitelé si nejvíc stěžují, že jim chybí informace o životě menšin žijících v Česku. Třeba ve Vietnamu znamená dotknout se hlavy druhého ponížení. To čeští učitelé, kteří jsou zvyklí dítě třeba pohladit, netuší. Vznikají tak nedorozumění," říká Veronika Martanová z Institutu pedagogicko-psychologického poradenství. V českých základních školách se vzdělává víc než dvanáct tisíc žáků, studentů středních škol je pět a půl tisíce, za poslední tři roky se jejich počet téměř zdvojnásobil. Nejpočetnější menšinu tvoří Vietnamci, druzí v pořadí jsou děti a studenti z Ukrajiny. Učitelé často ze všeho nejdřív musí vymyslet, jak tyto děti vůbec naučit česky. Podle zákonů totiž mají školy nárok na specialistu na češtinu pro cizince pouze u dětí azylantů a rodičů s pasem Evropské unie. Stát tak nechává vzdělávací péči o děti "ekonomických přistěhovalců", které české hospodářství potřebuje čím dál tím víc, na kreativitě učitelů. Podle Gabriely Mikulkové ze Střediska integrace menšin se jim to ne vždycky daří. "Cizinci na českých školách je docela nový fenomén. Zažila jsem i takové odstrašující případy, kdy učitelka nechala dívku z Mongolska přepisovat dlouhé texty v češtině. Namlouvala si, že tak si nejlíp dostane jazyk do krve," říká odbornice. Ředitelé škol ale mívají i lepší nápady. Třeba na základní škole J. A. Komenského v Lysé nad Labem dětem výuku češtiny zajišťují ze svého. "Často k nám děti přijdou doslova z letiště, neumí česky ani slovo. A tak v době výuky českého jazyka mají individuální kurzy češtiny. Ty zajišťují učitelé, kteří zrovna neučí," říká tamní ředitelka Vlasta Karásková. Nejčastěji ale školy jazykové manko dětí řeší tím, že je umístí do nižšího ročníku, kde pak i zůstávají. Učitelé se přitom shodují, že děti cizinců jsou často velmi nadané, a především pracovité. "Máme studenty především ze zemí bývalého Sovětského svazu a Vietnamu. Jsou to často velmi schopné děti," říká ředitelka Gymnázia Arabská Zdeňka Hamhalterová. Problémy prý děti nemají ani s integrací. "Třeba jeden vietnamský student nikdy neviděl sníh, naši studenti ho zasvětili a půjčili mu i lyžařskou výstroj," usmívá se ředitelka. Studenti, pro které je čeština cizí jazyk, se stále častěji pohybují i na akademické půdě. Tam to ale souvisí hlavně s tím, že roste počet předmětů, které učitelé přednášejí v angličtině. Platí to hlavně u ekonomických oborů, tam především totiž studenti nemusejí skládat přijímací zkoušku z češtiny. MEZITITULEK: Cizinci na školách Základní školy loni přijaly 12 504 dětí - cizinců (nejvíce Vitenamců 3 452 , Ukrajinců 2 748 a Slováků 2 266) Střední školy 5615 studentů z ciziny