Český elektrárenský gigant ČEZ se získáním podílu v maďarské společnosti MOL zřejmě po několika neúspěšných pokusech zapojí do složité energetické hry ve střední Evropě.

V té proti sobě stojí jednotlivé národní vlády, managementy polostátních podniků, západní investoři a ruští energetičtí giganti s podporou Kremlu.

Proti Rusům


Evropské vlády se nyní obávají hlavně ruských podniků. Rusové přitom nepřicházejí jako "pouzí" investoři, kterým jde o zisk. Jejich firmy jsou ovládané státem a mohou mít také jiné zájmy, varují i materiály Evropské komise.

Ostatně Rusové už několikrát ukázali, že jsou schopni kontrolou "kohoutků" s ropou a plynem prosazovat i politické požadavky - třeba při zastavení dodávek surovin na Ukrajinu na začátku roku 2006 či při letošním zvyšování cen pro odbojnou Gruzii.

Evropská unie přitom prosazuje otevření evropského trhu a stále marně přemýšlí nad tím, jak se Rusům bránit. Zatím se jako nejjistější jeví varianta prostě podniky v Evropě Rusům neprodat. Tedy vytvořit firmy tak velké, aby de facto nebylo možné je koupit.

To může být i případ současného obchodu mezi MOL a ČEZ. O největšího akcionáře MOL, rakouskou OMV, má prý zájem ruský polostátní gigant Gazprom. A z podobných důvodů chce podle listu Wprost sloučit polská vláda polostátní petrochemické firmy PKN Orlen a Lotos.

Národní šampioni


Jenže právě případ MOL a ČEZ ilustruje, že při slučování firem nemusí jít jen o obranu před nákupem ze strany Rusů. Hlavním nepřítelem v MOL totiž nejsou Rusové, ale podle vyjádření managementu spíše rakouští vlastníci. Přitom Rakušané sami zřejmě už nabídky Rusů odmítli.

Jde totiž i o vytvoření "národních šampionů" a jejich ochranu. Středoevropské energetické společnosti sice expandují, ale zároveň jsou samy ohroženy západními firmami. "Je to globalizace, západní společnosti se cpou na východ. Všichni vydělali na vysokých cenách energií a kupují, co se dá, " říká Jan Procházka, analytik společnosti Cyrrus.

Šéf MOL Zsolt Hernadi dokonce v obavách z převzetí svého podniku nedávno prohlásil, že by rád viděl pro MOL lepší partnery, než je OMV. Jako atraktivní řešení označil v rakouském deníku Die Presse spolupráci s Gazpromem. Vedení MOL se prý pojistilo proti Rakušanům tím, že kontroluje až 40 procent svých akcií, tvrdí týdeník The Economist. Nesmí je podle zákona vlastnit, ale má je ve společnosti Magnolia a v několika bankách. Výměna akcií s ČEZ by mohla vyřešit právní problémy a zabránit dalšímu "nájezdu" Rakušanů. ČEZ za to na oplátku získá možnost vybudovat elektrárny v Maďarsku a na Slovensku, kde ho kdysi "přehrál" italský Enel.

Jde hlavně o investice


Jak nakonec v tomto kotli zájmů dopadnou Rusové není jisté. Mají ale naději. Západní investoři většinou rádi vymění svůj podíl za možnost těžit suroviny v Rusku. Navíc poslední návrh z dílny Evropské komise na "obranu před Rusy", který bude zveřejněn 19. září, by jim mohl paradoxně pomoci. Předpokládá totiž, že ruské podniky nebudou moci investovat v Evropě, pokud Rusové neotevřou svůj trh pro evropské investice. A to by Rusové nakonec mohli udělat. K radosti evropských firem. Vždyť v Rusku už investuje italský Enel a chystá se k tomu i ČEZ.