Hodnotit dopady chystaného společného projektu společnosti ČEZ a maďarské firmy MOL si čeští analytici příliš netroufají. Podle analytika J&T Bank Michala Šnobra je v plánu vlád a firem obou zemí zatím příliš neznámých.
HN: Je vznik strategické aliance mezi ČEZ a MOL pro akcionáře české firmy dobrou zprávou?
Vzhledem k rozsahu obchodu čekám, že úplný obraz celého obchodu bude znám až za několik týdnů či měsíců. Reakce trhů bude záviset na tom, zda trhy uvěří prospěšnosti strategického spojenectví obou firem. To znamená rozsahu připravovaných společných aktivit. Pokud by převážilo hodnocení, že spojení vzniklo především na politickou objednávku kvůli řešení situace na geopolitické úrovni a nemá ekonomické opodstatnění, reakce trhu by mohla být i poměrně silně negativní.
HN: Domníváte se, že stále sílící obavy z ruského kapitálu ve středoevropských energetických firmách jsou oprávněné?
Evropa má v některých případech oprávněný strach z možného velkého vlivu ruských firem na klíčová odvětví v Evropě. Pokud by některé ruské firmy, jejichž ekonomický vliv je zřetelně podporován politickou mocí v Rusku, ovládaly kromě surovinových zdrojů i přístup ke konečným zákazníkům na trzích EU, určitě by se geopolitické riziko zvýšilo. Na druhé straně je jasné, že většina klíčových elektroenergetických firem z EU se na ruský trh s elektřinou doslova dere. K propojení ruských a evropských energetických firem dříve či později dojde. Zřejmě bude ale velmi důležité, jak k tomu dojde.
HN: Je spojenectví české a maďarské firmy reakcí na tyto obavy?
Je nutné hodnotit, nakolik je takovéto strategické spojenectví vyvoláno politickou poptávkou. Není žádné tajemství, že česká vláda odmítla prodej sedmiprocentního podílu v ČEZ přímým prodejem právě ze strachu před potenciálem možných ruských kupců. Opačně maďarská vláda se aktuálně brání vstupu OMV do MOL.
