Internet a město je stále kontroverzní téma mající své zastánce a odpůrce. Jaká je tedy role měst a regionů v rozvoji broadbandu? Broadband je, jak známo, označení pro vysokorychlostní internet, typicky s rychlostí větší než je 256 kb/s.

Broadband & hospodářský růst


O pozitivním dopadu vysokorychlostního internetu (tzv. broadband) na celkový rozvoj měst a regionů nikdo dnes nepochybuje. Komunikační sítě lze přirovnat k dopravní infrastruktuře 21. století. Místo vozidel transportuje data, některá velice citlivá na rychlost (např. videokonference), některá velice "těžká" a objemná (např. kamerový nebo geografický systém). Stejně jako v dopravě může v případě špatné infrastruktury nastat kolaps, který může mít kritický dopad na chod veřejné správy. Naopak rychlá a bezpečná infrastruktura - zcela analogicky s dopravou - přispívá k rozvoji hospodářských aktivit s vysokou přidanou hodnotou, láká investory a udržuje špičkově vzdělané pracovní síly na území města. Rozvoj broadbandu a s ním spojených internetových služeb považuje EU za významný akcelerátor růstu ekonomiky. Komisařka EU pro informační společnost, paní Viviane Redingová, v červnu 2006 prohlásila: "Podle našich odhadů bude ekonomický přínos z výzkumu a vývoje e-governmentu dosahovat v roce 2010 1,54 % HDP EU (166 miliard eur). Proto jsme odstartovali ambiciózní projekt - i2010 eGovernment Action Plan."

Evropská unie si v iniciativě i2010 stanovila velice vysoký cíl, a to dosáhnout do roku 2010 90% penetraci broadbandu. Jak je na tom ale Česká republika? Jak je patrné z výzkumu, zaujímá s 9 % jedno z posledních míst. Navíc jsme získali výjimku, abychom si mohli do tohoto počtu započítat i komunitní bezdrátové sítě Wi-Fi, které představují odhadem 4 %. Bez nich by byla penetrace pouze 5 %. Rozdílu, který máme vzhledem k Evropě, se říká broadbandová díra. Zajímavé je, že postkomunistický stát, jakým je Estonsko, obsazuje jednu z čelných pozic v Evropě a začíná se o něm mluvit jako o evropské štice.

Kde jsou příčiny tak špatné pozice ČR? Ukazuje se, že se komerčnímu trhu u nás nedaří zvýšit rychlost nárůstu vysokorychlostních přípojek. Příčin může být několik - cena za službu neoslovuje zbývající trh, chybí základní znalost občanů, k čemu je jim internet dobrý, a z toho vyplývající motivace si jej koupit. Možné je i to, že současným telekomunikačním operátorům současné tempo vyhovuje.

Příležitost pro města a regiony


V této situaci mohou města a regiony významně pomoci. EU podporuje pomocí svých strukturálních fondů rozvoj broadbandové infrastruktury ve dvou oblastech:

Tam, kde je nedostatečná nebo žádná konkurence v nabídce broadbandu. Tato infrastruktura pak může být otevřena pro komerční služby. Rozvoj infrastruktury na podporu tzv. e-governmentových služeb v oblastech, kde již komerční aktivita existuje (eGovernment - označení pro vykonávání agend státní správy a samospravy elektronicky a přes internet).

Vraťme se k již zmíněnému projektu Bezdrátová Praha. Evropská komise vydala nedávno rozhodnutí, které nepovažuje budování městské infrastruktury za porušení hospodářské soutěže, pokud bude sloužit pro rozvoj on-line služeb pro občany. Je to precedent zásadního významu, který poslouží mnoha evropským městům. Internet zdarma, pokud je nabízen přímo městem, však stále není v EU chápán jako obecná služba veřejného zájmu a ve větší míře by mohl být chápán jako nedovolená veřejná podpora. Municipality by proto měly zaměřit svoji snahu na interní potřeby a upustit od komerčních služeb (ve smyslu služeb pro koncové uživatele, za které se na trhu platí). Je zde ale velký prostor pro partnerství veřejného a privátního sektoru, tzv. PPP.

Dobré příklady inspirují


Na PPP existují inspirativní příklady. Šest britských měst spolupracuje se společností British Telecom na službách provozovaných na bezdrátové infrastruktuře, Amsterodam spolupracuje obdobně se společností The Cloud a město Almere se společností UNET. Paříž ohlásila záměr poskytnout mobilář pro umístění bezdrátové technologie komerčních operátorů a položení optických kabelů.

Dobrým příkladem z Čech jsou Pardubice. Telefónica O2 pronajme městu tzv. chráničky (trubky k zavedení optických kabelů), které město použije pro svoji metropolitní síť. Obdobná spolupráce s TO2 proběhla i v Brně. Vsetín a Valašské Meziříčí zase spolupracovaly se společností GTS Novera. To je rozhodně nejefektivnější způsob výstavby optických tras, která je jinak velmi časově a investičně náročná. Město naopak může operátorům nabídnout kanalizace, kolektory, sloupy osvětlení a další mobiliář pro rozšiřování optických tras.

Tomáš Budník, ředitel komerční divize společnosti GTS Novera, o spolupráci se vsetínskou radnicí uvedl:

"Vsetínská metropolitní síť zahrnuje kromě propojení městských subjektů i zpřístupnění vysokorychlostního internetu občanům. V této síti budeme jako její provozovatel nabízet řadu telekomunikačních služeb jak pro instituce města, tak pro koncové uživatele. Věřím, že síť přispěje k širšímu využívání vysokorychlostního internetu vsetínskými občany."

Vsetín tak získal moderní bezdrátovou metropolitní síť, která propojila orgány místní správy, instituce i školy. "Díky tomuto řešení jsme jako město mohli také snížit výdaje na telekomunikace," řekl Lubomír Gajdůšek, vsetínský místostarosta.

Příkladem budování e-governmentových služeb v kraji Vysočina je krajská páteřní síť ROWANet. Tato optická síť s aktivními prvky Cisco poskytuje služby veřejným organizacím (úřadům samosprávy, školám, nemocnicím apod.). Na tuto páteřní síť mnohde navazují metropolitní sítě, např. v Pelhřimově, na Novoměstsku nebo Telčsku. Zajímavostí je zřízení Wi-Fi hotspotů a jejich připojení do evropské sítě Eduroam. Síť nabízí i další služby, jako centrální úložiště dat, hlasové služby, přístup ke geografickým informacím, konektivitu pro Integrovaný záchranný systém. Pro občany v obcích jsou zřizovány tzv. PIAPy, tedy místa s veřejně přístupným internetem.

Elektronická politika


Zajímavou nabídkou je i možnost sledovat práci volených členů místní nebo státní samosprávy. Nejen, že si občan může snadno prohlédnout program, s nímž šel daný poslanec do voleb, ale i jeho plnění - a může vhodně volenými dotazy "popíchnout" jím zvoleného zástupce ke zvýšení aktivity. Dalším bodem je zprůhlednění výkonu místní a státní samosprávy. Kamery na jednáních obecního zastupitelstva umožní přímou kontrolu toho, co se děje a jak se politici starají o důležité prvky zájmu obce. Občan ihned vidí, jaké konkrétní kroky podnikli k řešení obecních problémů. Jsou-li tyto schůze nahrávány, lze si je prohlédnout kdykoli.

Internet je sítí lidí


Internet se stává nástrojem v rukou politiků. Není náhodné, že kampaň na primárky (prezidentské kandidáty) v USA využívá oblíbeného serveru YouTube k distribuci volebních klipů. Vždyť na tomto serveru si lidé prohlédnou 100 milionů klipů denně! A proč nevyužít volebního programu i ke zvýšení "internetizace" společnosti, zapojení do internetové komunity i těch skupin lidí, které se internetu bojí, a získat tak volební preference? Není to také o tom, nabídnout seniorům vhodné školení a dostupný přístup na internet, s jehož pomocí mohou komunikovat s rodinou a známými? Nezapomeňme, že seniorů bude v roce 2050 o 60 % víc než dnes! Občan právo na internet zcela jistě má, politika občana potřebuje a internet je ideálním místem pro výměnu názorů mezi těmito dvěma "světy". Dnes není internet pouze sítí počítačů, ale především sítí lidí.

(hhk)