O přesunu brněnského nádraží směrem na jih, který prosazuje především brněnská ODS, se rozhodovalo na základě zfalšovaných studií. "Pro rozhodování politiků se připravily podklady, při kterých zpracovatel švindloval," říká František Dohnal, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Úřad kontroloval, nakolik účelně ministerstvo dopravy a jeho organizace nakládají s penězi při přípravě nebo stavbě železničních akcí.
Úspory z nebes spadlé
U brněnského nádraží je nedostatků podle NKÚ hned několik. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která takzvanou studii proveditelnosti přestavby nádraží připravovala, třeba posuzovala jen dvě varianty - stavbu nádraží o 800 metrů dál nebo stavbu několik metrů vedle současného nádraží. "Posuzována neměla být jen v podstatě preferovaná varianta "v odsunuté poloze" a referenční varianta, ale všechny reálné možné," říká Dohnal.
Tomu, že SŽDC prosazovalo variantu nového jižního nádraží, seč mohlo, nasvědčují i podle NKÚ ničím nepodložené údaje, které se ve studii objevily - třeba úspora nákladů za 30 procent zaměstnanců nebo úspora času cestujících. "Je to jen ilustrace toho, že zpracovatel dělal vše, aby se alespoň přiblížil hodnotám ekonomické efektivnosti, které by mohly být alespoň akceptovatelné," říká Dohnal.
Jenže ani to se nepodařilo, tvrdí NKÚ. U prosazované varianty se investované peníze nevrátí za celou dobu životnosti použitou ve výpočtech. "Prostě tato varianta nebyla vybraná na základě ekonomické efektivnosti, jak by to mělo být, ale vybranou variantu zřejmě preferovalo město Brno," říká Dohnal. Ale přesun bude platit stát.
Ministerstvo dopravy, pod které SŽDC spadá, se ke kontrole NKÚ zatím nevyjádřilo. "Do 23. února předložíme vládě zprávu s naším vyjádřením," říká mluvčí Karel Hanzelka.
100 milionů ve vzduchu
Studie SŽDC svými závěry nápadně připomíná další studii, kterou si objednalo Brno u německé firmy ještě za bývalého vedení v čele s ODS. I v této studii za 10,5 milionu na základě ne zcela jasných kritérií vyhrála varianta přesunu nádraží na jih. Navíc - ani částka 18,6 miliardy, na kterou je přesun spočten, není přesná. Na některé chyby upozornil již NKÚ. K této sumě se musí připočítat inflace a SŽDC třeba zcela zamlčelo to, že budou potřeba peníze na stavbu tramvajové trati a silnic k novému nádraží.
"To vychází tak na tři miliardy korun - to však již bude platit město Brno," říká současný náměstek brněnského primátora Martin Ander ze Strany zelených. Přes všechny tyto nedostatky je varianta s posunem nádraží na jih nejvíce připravená. Počítá se s ní v územním plánu a na její stavbu už bylo vydané územní rozhodnutí. To však zatím kvůli sedmi desítkám odvolání není pravomocné.
Nové vedení brněnské radnice (tedy všechny strany kromě komunistů a ODS) slibuje, že o novém nádraží rozhodnou Brňané. A to poté, co zatím ještě nevybraná firma udělá další analýzu - tentokrát za 4 až 5 milionů korun - v níž srovná obě varianty přesunu.
"Už minulé vedení radnice dalo na projekční a průzkumné práce na podporu jižní varianty více než 97 milionů korun," upozorňuje Stanislav Bartík z Občanské koalice Nádraží v centru.
A další desítky milionů korun se musí připočíst za studie SŽDC. Přitom tato organizace už pracuje na další verzi dokumentace pro stěhování nádraží. "Budeme trvat na tom, aby v ní již byly závěry NKÚ zohledněny," říká náměstek Ander.
O tom, kde nádraží nakonec bude, však stejně může Brno rozhodovat jen symbolicky - třeba změnou územního plánu. Konečné slovo však má stejně jen vláda.
